1. Zakázaná kniha Henochova

Autor: Planeta Maldek Přeložil: David Z Moravy- Google

Starověký apokryfní rukopis, který není součástí Bible a obsahuje pasáže, které nejsou v rozporu s hlavním proudem a některými přesvědčeními. Možná to byl důvod, proč o tom neuvažovat. V následujících řádcích vám prozradíme nejdůležitější úryvky z této „Zakázané knihy“.

„Naše slunce je jednou ze sta miliard hvězd v naší galaxii. Naše galaxie je jednou z miliard galaxií, které obývají vesmír. Bylo by vrcholnou troufalostí myslet si, že jsme jedinou živou bytostí v této obrovské nesmírnosti.“ Wernher von Braun

Starověká Enochova kniha zůstává jedním ze základních náboženských textů Koptů, tedy Etiopanů, předchůdců Egypťanů. Podle Bible je Henoch sedmým z patriarchů. V mnoha ohledech je tato kniha jedinečná, fascinující a hodná pozornosti předních odborníků. Ve skutečnosti podrobně popisuje událost, kterou Bible představuje jako pád vzbouřených andělů a odkazuje na obraz Enocha jako „milovaného syna“ Božího.

Kontroverzní historie

Tato písma, která pocházejí z nepaměti, kdy samotný pojem duše byl ještě neznámý, také vyvolávají kosmické války. Pravděpodobně je proto tento text jedním z nejkontroverznějších děl starověku. Všechno to začíná únosem Enocha „anděly“ a „Lord of Lords“, jak je nazývá, kteří ho učí tajemství stvoření. kteří vás učí tajům stvoření. Enoch k tomu přidává mnoho osobních postřehů.

Je zřejmé, že Tridentský koncil, který se konal v letech 1545 až 1563, klasifikoval Knihu Enochovu jako apokryfní. To je důvod, proč Bible cituje Enocha téměř výhradně jako židovského patriarchu, který vydává svědectví o Pádu rebelských andělů a zamazává všechny stopy toho, co zůstalo. Zřejmým cílem křesťanských a židovských teologů je vyhnout se mnoha otázkám nastoleným v textu tím, že se nezmíní například o existenci jiných forem inteligentního života.

Neuvěřitelná cesta patriarchy

Kniha Enochova byla převzata ze šesté kapitoly Genesis. V této knize je napsáno, že za časů Jareda, otce Enocha, 200 vzpurných andělů, zvaných Strážci nebo Strážci, dosáhlo vrcholu hory Hermon, vysoké více než 3000 metrů a připravených připojit se k lidské rase.

Naučili muže umění výroby zbraní kovoobráběním, ženy naučili malovat a koketně se oblékat a odhalili lidem umění čarodějnictví a magie. Jde tedy o prastarou kmenovou civilizaci, pro kterou pokročilejší rasa studuje astronomii, astrologii a meteorologii, stejně jako Slunce, Měsíc a Zemi. Ze spojení dvou ras se rodí obři , kteří však rychle odhalí svou nekontrolovatelnost a začnou lidi požírat.

Rebelští andělé

Bůh se pak rozhodne, že vzpurní andělé musí být potrestáni a posílá své vlastní Strážce – Gabriela, Rafaela a Uriela – Posílá na Zemi své vlastní Strážce – Gabriela, Rafaela a Uriela – aby prosadili svou vůli. Poté rozpoutá Potopu, aby očistil Zemi a ušetřil pouze Noeho.

Někteří učenci poukazují na podobnosti mezi padlými anděly popsanými Enochem a postavami astronautů. Svou hypotézu zakládají na skutečnosti, že myšlení a postoje těchto vzpurných andělů jsou typicky lidské, a proto neslučitelné s jakoukoli božskou přirozeností.

Noe a archa

Když se Noe právě narodil, jeho pradědeček Enoch předpověděl nejen osobní osud stavitele archy spásy, ale také katastrofickou budoucnost celého lidstva v odlehlých dobách potopy. Po ukřižování Krista bude obraz Apokalypsy „namalován“ Janem Teologem, čímž končí éra proroků – pak by mělo být Království nebeské dobyto úsilím vůle a víry. Díky víře ve fakta by člověk měl změnit genetický kód smrti.

Před potopou

Praotec Enoch zvláštním způsobem „vyšel“ ze Starého zákona, ačkoli byl od narození obdařen jedinečnými schopnostmi. Po Adamovi si měl udělat výlet do Nebe a získat moc nejen nad lidmi, ale i nad obry, kteří v té době žili na Zemi. Vliv tvorů velkého vzrůstu na lidi, nazývaných v šesté knize Genesis „slavnými lidmi starověku“, se stal zásadním v období Starého zákona.

Obři – Nephilim se dopustili velkého hříchu, když „viděli, že lidské dcery jsou krásné, a začali je vlastnit“. V moderním pojetí došlo ke genetickému spojení dvou ras, které bylo podle zákonů mimozemské civilizace Nephilim (které sám Enoch nazývá anděly, což naznačuje jejich nebeský původ) považováno za nepřijatelné. Ze smíšených manželství se začali vynořovat lidé abnormální výšky.

Nephilim učili lidi těžit kovy ze země, vyrábět zbraně, vytvářet šperky, pozorovat hvězdy a používat rostliny k léčení a kouzlení. Brzy však obři „sežrali všechny zisky lidí“, takže je už nemohli živit. Vyšší mocnosti se rozhodly tuto situaci ukončit a všichni lidé museli zemřít ve stejnou dobu. Poslání ukončit nezákonnost „andělů“ připadlo Enochovi, protože nad nimi měl moc. Ale Nephilim už nemohli zastavit.

V té době probíhaly ve Vesmíru globální procesy, v mnohém podobné tomu, co se děje nyní. Pokud vezmeme v úvahu, že existuje někdo se super inteligencí, pak pro něj nebylo těžké vypočítat nejpříznivější okamžik pro zničení lidstva. Ten okamžik se zapsal do lidské paměti jako potopa . I tak se malé skupině lidí v čele s Noem podařilo uprchnout. Navíc andělé poslaní z nebe pomohli Noemovi postavit archu.

Noe je přímý dědic Adama. Jeho rodina nebyla ovlivněna „vlivem“ Nephilim, ačkoli Noemův otec, Lámech, byl ohromen, když se narodil budoucí zachránce lidské rasy. Z dítěte vycházelo nadpřirozené světlo a ono okamžitě „začalo mluvit s Pánem spravedlnosti“.

Lámech byl vyděšený, protože si myslel, že Noe se narodil z andělů. Běžel za svým otcem Metuzalémem, aby mu řekl své podezření. Metuzalém se na oplátku nabídl, že požádá svého otce Enocha o radu. Enoch vyřešil pochybnosti svých potomků a poradil jim, aby dali novorozenci jméno Noe, což znamená mírotvůrce, protože to byl on, kdo během kataklyzmatu zachránil lidskou rasu. Později Enoch dodal, že v daleké budoucnosti zažije lidstvo otřesy mnohem nebezpečnější než povodeň. Sám se ale před lidmi skrýval a celý svůj pozdější život strávil se svatými.

Po potopě

Enochova proroctví se odrážela v apokryfních literárních památkách „Kniha Henochova“, „Kniha jubileí“ a dalších. Tyto knihy nejsou uznávány oficiálními teology, ale to je pochopitelné. Vezmeme-li v úvahu, že tyto knihy byly napsány asi 200-300 let před Prvním příchodem, zůstávají některé znalosti v nich obsažené nepochopitelné kvůli jejich božské hloubce.

Enoch jasně popisuje strukturu vesmíru a dává přesný kalendář. Ale ještě v nedávné minulosti byli ortodoxní v oficiálních církvích upáleni vědci, kteří se odvážili tvrdit, že Země je kulatá.

Výňatky z knih Enochových:

Po potopě

„A po této (potopě) bude lež mnohem větší než ta, která byla spáchána dříve na Zemi; neboť znám tajemství svatých, protože mi On – Pán – dovolil je vidět a zjevil mi je a já je četl na nebeských tabulích. A viděl jsem, co na nich bylo napsáno, že pokolení za pokolením bude zlí, dokud nepovstane pokolení spravedlivých a nespravedlnost bude odsouzena k záhubě a hřích zmizí ze země a objeví se na ní vše, co je dobré. .“

O Prvním příchodu

„Moudrost nenašla na zemi místo k životu, a tak byl její domov v nebi. Moudrost přišla žít mezi děti lidské a nenašla pro sebe místo; pak se Moudrost vrátila na své místo a zaujala své místo mezi anděly. A z jejich zásob vyšla lež: nehledala ho (přijetí), našla ho a přebývala mezi nimi (lidmi), jako déšť na poušti a jako rosa v žíznivé zemi.

O druhém příchodu

„Toho dne se Vyvolený posadí na trůn Své slávy a bude si vybírat mezi Svými skutky (a místy bez počtu a Jeho duch bude posílen v útrobách jejich (lidů), protože uvidí Mou Vyvolení a ti, kteří prosili Mé svaté a slavné jméno A v ten den pošlu Svého Vyvoleného, ​​aby přebýval mezi nimi, a proměním nebe a připravím je pro věčné požehnání a věčné světlo vyvolí v něm hřích a zločiny – neobjeví se, protože jsem viděl a naplnil své spravedlivé pokojem a postavil jsem je před sebe, mám soud, abych je zničil z povrchu země.

O posledním soudu

„Syn člověka vyžene krále z jejich trůnů a z jejich království, protože ho nevyvyšují a neuznávají s vděčností, odkud přichází království… A to jsou ti, kdo odsuzují nebeské hvězdy a pozdvihují své ruce proti Nejvyššímu a pošlapou zemi a ty, kdo na ní přebývají; všechna jeho díla jsou falešná a odhalují lži; jeho síla je založena na jeho bohatství a jeho víra se vztahuje k bohům vytvořeným jeho vlastníma rukama; a odmítli jméno Pána duchů.“

O kataklyzmatech

„A když na vás sešle své Slovo, nebudete se divit a nebudete se bát. Pak se všechna světla zachvějí velkým strachem a země bude zasažena, bude se třást, chvět a děsit se.“

Po kataklyzmatech

„A v těch dnech měli spravedliví křičet k dětem Země a vydávat svědectví o své moudrosti (knih); ukažte jim – protože vy jste jejich vůdci – a odměny pro celou Zemi. Neboť Já a Můj Syn se s nimi navždy a navždy připojíme na stezkách spravedlnosti v jejich životech. A pokoj bude s vámi: radujte se, jste opravdu děti spravedlnosti!

Vysvětlení a zdroje:

1. Apokryfy (z řeckého „tajemství“, „skryté“): náboženská díla, jejichž obsah se neshoduje s oficiální doktrínou.
2. „Kniha Henochova“, „Kniha jubileí“ se vztahuje k letům 323–30 před naším letopočtem
3. Citáty z etiopské verze První knihy Enochovy. První evropský překlad do angličtiny provedl R. Lawrence a vyšel v Oxfordu v roce 1821. Text přeložil do ruštiny pravoslavný kněz AV Smirnov v roce 1888.
4. Enoch – Starozákonní patriarcha předpotopních časů, pradědeček Noema, stavitel archy, sedmý v seznamu generací Adamových potomků. Obdoba Enocha v sumersko-akkadských literárních památkách Enmendurany, sedmá v seznamu králů. Enoch je uctíván jako zakladatel písma. Byl první osobou, kterou Bůh vzal do nebe. Kromě něj byli takovým osudem poctěni i prorok Eliáš, Melchisedech, apoštol Jan (v mezopotámském překladu ještě Adapa – biblický Adam.