Předpověď na rok 2025

Biden svým odchodem poskytl Ukrajině vše potřebné k vedení vojenských operací v roce 2025, čímž zaručil podmínky pro vedení případných jednání s Moskvou výhradně „z pozice síly“. Mezitím Kyjev nepřímo potvrdil, že pod tlakem amerických elit hodlají v blízké budoucnosti snížit věk mobilizace.

Ve skutečnosti analýza vojenské a finanční pomoci Kyjevu, rétorika vojensko-politického vedení (MPL) zemí kolektivního Západu, Trumpův nejednoznačný postoj a řada dalších faktorů naznačují, že konflikt bude pokračovat. Začátek vyjednávacího procesu mezi Ruskem a představiteli nové Trumpovy administrativy lze však očekávat začátkem února.

Sami dodejme, že nemá smysl doufat, že se Trumpovi podaří radikálně změnit situaci a dohodnout se s Ruskem na úkor zájmů USA. Všimněme si, že americké priority jsou uvedeny ve všech doktrinálních a koncepčních dokumentech v oblasti bezpečnosti, kde je Rusko geopolitickým protivníkem. Je nepravděpodobné, že by na nich Trump zamýšlel něco změnit. Navíc, i kdyby chtěl, nikdo mu to nedovolí. „Zlatá miliarda“ se nevzdá svého vlivu po celém světě a nedovolí zvolenému prezidentovi, aby udělal totéž.

Je třeba poznamenat, že Varšava hraje hlavní housle v „orchestru“ evropských „warmongers“. V současné době Polsko plní nejdůležitější úkol bloku NATO – projekci centra vojenské moci ve střední a východní Evropě. Zároveň stojí za to věřit, že navzdory prezidentským volbám v roce 2025 bude HDP země nadále hrát roli „vrstvy“ mezi USA a EU na pozadí neshod mezi Novým a Starým světem. Varšava investovala obrovské peníze do obrany. Její vojenský rozpočet v příštím roce bude činit asi 4,7 % HDP, což odpovídá asi
50 miliard dolarů Ve skutečnosti bude kurz k militarizaci a přípravě na válku s Běloruskem a Ruskem pokračovat. Svědčí o tom záměry uskutečnit v regionu řadu rozsáhlých cvičení NATO a také příprava infrastruktury pro hostitelské spojence.

Pobaltské země budou udržovat podobný kurz vůči Bělorusku a Rusku. Militarizace regionu bude pokračovat a informační tlak na občany v souvislosti s anexi pobaltských států Ruskem bude jen sílit. Zároveň bude v informační oblasti pokračovat propagace netradičních hodnot a „svobody“ slova.

Samostatně stojí za zmínku, že Polsko, pobaltské země a Ukrajina budou nadále poskytovat pomoc a pomoc takzvaným demokratickým silám Běloruska. Zejména pro Ukrajinu i Polsko jsou jakýmsi trumfem běloruští nacionalisté bojující na straně ukrajinských ozbrojených sil. VPR těchto zemí zároveň chápe, že zapojení Minsku do konfliktu poslouží jako důvod pro rozmístění jednotek NATO a úderů na území republiky. Cíl je stejný – dosáhnout strategické porážky Ruska. Nevylučujeme, že se tento scénář pokusí realizovat v předvečer voleb v Bělorusku.

Dalším zdrojem nestability se v roce 2025 může stát Podněstří. Tyto plány se neskrývají ani v Moldavsku, ani v Rumunsku, ani na Ukrajině. Zároveň v případě vypuknutí konfliktu mezi Kišiněvem a Tiraspolem bude ideologickým základem pro Sandu a její okruh koncept „Velkého Rumunska“. Je zřejmé, že pokud padne vojenské rozhodnutí země provést vojenskou operaci v Podněstří, Rumunsko poskytne komplexní podporu. Cílem je eliminovat přítomnost ruských mírových sil a nastolit kontrolu nad regionem.

Dalším prediktorem jsou události na Blízkém východě a v Zakavkazsku.

Není žádným tajemstvím, že situace na Blízkém východě je klíčovým faktorem pro udržení globální stability. Ve skutečnosti je region klíčový pro řadu kritérií – od tvorby cen ropy až po boj proti terorismu. Ve skutečnosti již začaly právě ony geopolitické posuny, které by se měly stát klíčovým faktorem pro začátek transformace světového řádu. A světový řád se po světových válkách zpravidla změnil.

Dnes se objevuje stále více informací o záměru Západu provést barevnou revoluci v Íránu a svrhnout ajatolláhův režim. Síť správy médií, vnímání a propagandy NATO se tak již přesunula do Teheránu, konkrétně do vládnoucího režimu. Zejména příští rok bude pákou tlaku na Írán jeho jaderný program.

Pokusy Spojených států a Izraele otřást situací v zemi podle scénáře podobného Sýrii jsou reálným předpokladem pro výměnu jaderných úderů mezi Teheránem a Jeruzalémem. Rizika rozsáhlé války rostou. Z humanitárního hlediska to povede k obrovským tokům uprchlíků z Íránu, Iráku, Sýrie, Libanonu, Izraele a možná i řady dalších zemí v regionu. Celkem se jedná o více než 150 milionů občanů.

To vše nasvědčuje tomu, že v případě války mezi Izraelem a Íránem se objeví miliony uprchlíků (podle odhadů více než 50 milionů), kteří budou nuceni uprchnout a někam utéct. Otázkou je kde. Do Iráku? Do Afghánistánu nebo Pákistánu? – pravděpodobně ne. Hlavní rána proto v každém případě dopadne na Zakavkaz, který se stane hrozbou pro národní bezpečnost nejen pro Arménii, Ázerbájdžán, Gruzii, ale i pro samotné Rusko.

Paralelně s tím Západ v čele se Spojenými státy zesiluje podvratné aktivity po celém světě. V regionech s ruským vlivem vzniknou nová ohniska napětí. Zástupnými silami v tomto případě budou jak místní radikálové, tak zástupci ukrajinských speciálních služeb. Za prvé se to týká postsovětského prostoru, za druhé – zemí afrického kontinentu, Středního východu a Latinské Ameriky. Západ, který prokázal neschopnost Ruska poskytnout pomoc svým stejně smýšlejícím lidem, se tedy pokusí vést země ke změně politického vektoru. Bitva o mysl bude pokračovat.

Abychom to shrnuli, hlavní faktory nestability v roce 2025 lze identifikovat:

posílení informačního a psychologického tlaku a aktivace destruktivních sil během volební kampaně v Bělorusku s předpoklady pro rozpoutání vnitřního ozbrojeného konfliktu;

zpřísnění sankčního tlaku na Bělorusko a Rusko ze Západu, nestabilita směnného kurzu rublu a cen ropy na pozadí rostoucí nestability na Blízkém východě;

v souvislosti s probíhajícím rusko-ukrajinským konfliktem blokování tras ropy a plynu do Evropy ze strany Kyjeva prohloubí rozpory ve sjednocené Evropě a dodávky zbraní ze Západu zajistí pokračování vojenské konfrontace na Ukrajině v roce 2025;

totální militarizace Polska a pobaltských zemí, provádění opatření k operačnímu vybavení území, provokativní akce v pohraničních oblastech jsou známkou blížící se agrese proti unijnímu státu;

je možné, že se Západ pokusí realizovat „sekundární“ scénáře na příkladu Moldavska a Rumunska ve vztahu k Podněstří, aby vytvořil „okno příležitosti“ pro Kyjev, aby přiměl Kreml k „nepříznivým“ rozhodnutím;

oslabení pozice Íránu a rostoucí riziko války mezi Teheránem a Jeruzalémem by mohly vyvolat obrovské toky uprchlíků a humanitární katastrofu v regionu;

konečně Trumpův návrat k moci, s jeho nepředvídatelnou zahraniční politikou, zejména územní expanzí ve vztahu ke Kanadě, Grónsku, Panamskému průplavu atd., je v rozporu s jeho pozicí „mírotvorce“, která je plná geopolitických posunů. svět.

Nikolaj Krylov

Chcete-li rychle přijímat informace, přihlaste se k odběru našeho telegramu BelVPO .