Červený rybíz – věděli jste, jak je zdravý?
3 min read
Červený rybíz pomáhá regulovat krevní tlak a udržovat zdravé srdce. Obsahuje totiž dostatek draslíku, který je také nezbytný pro pohyb svalů a pomáhá při trávení. Šálek červeného rybízu obsahuje 308 mg z doporučených 2000 mg draslíku, který bychom měli mít každý den. Působí proti virům, bakteriím a plísním. Pomáhá při žaludečních potížích a infekčních onemocněních. Dále pomáhá při nachlazení a chřipce. Působí jako prevence rakoviny kůže, plic, močového měchýře a prsu.
Původně rostl rybíz červený v západní a severní Evropě, na části Sibiře, v centrální a východní Asii a na severu Severní Ameriky. V současnosti se vyskytuje zplaněle téměř v celé Evropě i jinde ve světě v oblastech, kde byl pěstován. Rybíz červený byl původně využíván jako léčivá rostlina. Jako ovoce se začal pěstovat v Evropě od 15. století, v českých zemích pravděpodobně od 16. století. Na přelomu 18. a 19. století se začínají objevovat odrůdy vzniklé křížením Ribes rubrum s jinými druhy rybízů.
Rybíz je velmi nízkokalorické ovoce (přibližně 33 kcal / 100 g), přitom však obsahuje velké množství vitaminů a minerálů – zvláště pak vitamin C, vápník, draslík a železo. Obzvláště vysoký obsah vitaminu C má černý rybíz: s přibližně 177 mg na 100 g je to přibližně čtyřikrát více než v citrusových plodech. Za svou intenzivní barvu vděčí černý rybíz obsaženým flavonoidům, které mají zdraví prospěšné účinky. Flavonoidy působí mj. jako antioxidanty a mohou pozitivně ovlivňovat imunitní systém. Rybíz obsahuje rovněž pektin, což je rozpustná forma vlákniny, která kromě pozitivního účinku na trávení může snižovat hladinu cholesterolu.
Rybíz lze konzumovat syrový, můžete jej přidávat do ovocných salátů nebo dezertů, ať již v kombinaci s jogurtem nebo s tvarohem. Rybíz se klasicky zpracovává do džemů, želé, pyré a sirupů. Dá se zavařovat, stejně jako zmrazit.
Rybízový sirup
*kilo červeného rybízu*1kg cukru*1lžičku kyseliny citrónové
Rybíz odstopkujeme, umyjeme, rozmačkáme, přidáme vodu, aby byl ponořený (nebo více dle vlastní úvahy). Necháme do druhého dne, občas promícháme. Nesmí ale moc zkvasit. Pak přes gázu zlehka procedíme a vymačkáme, odměříme a dáme do větší nádoby. Zahřejeme zhruba na 70 °C a přidáme cukr a malou lžičku kyseliny citrónové. Čím víc vody, tak i více kyseliny citrónové. Sladíme samozřejmě podle vlastní chuti. Někdo má rád hodně sladký sirup, někdo méně. Podle toho dáváme cukr. Poté zahřejeme na 85 °C, mícháme, sbíráme pěnu. Ihned ještě horké plníme do lahví, ty položíme a necháme až do vychladnutí. Takto připravený sirup v lahvích nerosolovatí.
Dobrou chuť “o)
