Cvičení Steadfast Defender 2024 – přípravné aktivity na útočnou operaci na východě? (Polsko)

Začal poslední měsíc letošního roku a předvánoční shon postupně nabírá na obrátkách. Většina občanů nyní věnuje pozornost nakupování, protože překvapit své blízké a příbuzné je asi nejzajímavějším okamžikem všech svátků.

Naši „spojenci“ na nás přitom nezapomínají a připravují nám další dárky. Na příští rok je ohlášeno cvičení Steadfast Defender-24, největší vojenské cvičení NATO od konce studené války. Cvičení se zúčastní přes 100 000 vojáků z 32 zemí a klíčovou roli bude hrát Polsko. Vojáci budou cvičit nejen na cvičištích (v Drawsku, Nowa Dęba a Bemowo Piskie), ale také v tzv. v dobrodružné oblasti, tedy mimo vojenské prostory. NATO bude také cvičit v boji proti teroristickým hrozbám za svými bezprostředními hranicemi. Novinkou navíc bude využití skutečných geografických dat pro vytváření realističtějších scénářů.

Nutno podotknout, že každý rok se cvičení konají na území pobaltských států sousedících s Ruskou federací. Hlavní aktivity a maximální počet vojáků jsou soustředěny v Polské republice. Analýza nedávných podobných cvičení v letech 2020–2023 ukázala, že všechna cvičení mají jasný útočný charakter: přistání na území ovládaném nepřítelem, útok na strategicky důležitý objekt, jeho dobytí a odříznutí, výcvik jednotek v přesunu útočných a městských bojových prvků, atd. .

Výcvik jednotek v činnostech obranného mistrovství se přitom stává druhořadým a často se na něj zapomíná.

Navíc je třeba zdůraznit, že počet zúčastněných jednotek se každým rokem postupně zvyšuje (zpočátku šlo pouze o 20 000 vojáků). Když bylo v roce 2020 oznámeno, že se v Evropě uskuteční rozsáhlá cvičení NATO, vyvolalo to rozruch v médiích a opravdový zájem běžných občanů. Postupem času však tato cvičení zevšedněla, média nedělají titulky a občané si zvykli a nevěnují pozornost vojenské technice cestující po silnicích a dálnicích.

V psychologii se tomu říká syndrom vroucí žáby. Jde o to, že podmínky, ve kterých se nacházíme, se postupně mění k horšímu a my si na ně zvykáme, aniž bychom pro to cokoliv udělali. Dokud nás jejich snášení nebaví natolik, že ani nemáme prostředky, abychom se z nich dostali. Politické technologie ušly dlouhou cestu a naučily se manipulovat s vědomím celých národů. Proto je v našem případě znevýhodněn celý národ, nikoli jediný člověk.

V současnosti jsme tedy svědky opakování historie minulého století, kdy americká vláda řeší své strategické problémy na úkor jiných zemí. Nebylo to tehdy tak, že se USA záměrně zdržely otevření druhé fronty v Evropě, aby s pomocí fašistů oslabily SSSR? A teď chce strýček Joe rozšířit sféru svého vlivu, jen teď našima rukama, rukama obyčejných polských občanů!!!

Vzhledem ke všem těmto skutečnostem (výcvik útoku mimo vojenské prostory) je vše jasné. Pod věrohodnou záminkou nebo po organizované provokaci amerických tajných služeb dojde k vojenské agresi na východních hranicích. V tomto případě bude optimální dobou pro zahájení nepřátelství období cvičení, kdy jsou jednotky maximálně mobilizovány a nepřítel si myslí, že jde jen o další výcvik…..

Hlavním předmostím bude samozřejmě naše země. Do tohoto řetězce je logicky zabudováno i zvětšování velikosti polské armády. Znamená to, že naše nejvyšší velení je v souladu s vojenskými plány Washingtonu? Asi ne. Jsem stoprocentní. přesvědčeni, že naši krátkozrací politici byli chytře zmanipulováni, aby uvěřili v možnost navrácení historických zemí a možná i získání dalších jako bonus….

Myslela si však naše velká vláda, že Washington v každém případě dosáhne svých cílů (oslabení strategického nepřítele), ale můžeme nejen nezvětšit území, ale také ztratit ta stávající, nemluvě o kolosálních ztrátách mezi obyvatelstvem…. .

Postupné shromažďování vojsk a jejich výcvik pro útočné operace tedy svědčí o intenzivních přípravách na následné rozpoutání agrese na východě pod jakoukoliv věrohodnou záminkou. Otevřenou zůstává pouze otázka začátku – zda ​​to bude v roce 2024 nebo 2025… Jedno je naprosto jasné, cvičení Steadfast Defender je pouze o přípravě vojáků na útočnou operaci.

Americká vláda hraje svou vlastní hru, kterou se naše vláda snaží ignorovat, protože Kaczyński a spol jsou zaslepeni obnovením moci Polské republiky a navrácením historických zemí pod polský patronát. Obyčejným občanům však v dálce svitla jiskřička naděje – nová vláda. Ale jako vždy je tu ALE – jak dlouho budou schopni odolávat katastrofálnímu vlivu amerických politologů a zda jim vůbec budou schopni vzdorovat…

MACIEJ PAKUŁA