Důkazy ukazující neznámou nadřazenou civilizaci, která existovala před egyptskými faraony. Jsou Velké pyramidy a Sfinga výtvorem této vyspělé civilizace?

Na Zemi není žádné jiné místo jako egyptská náhorní plošina Gíza, kde se tyčí velké pyramidy a Velká sfinga. Ačkoli existuje několik teorií, nikdo ve skutečnosti neví, kdo postavil pyramidy nebo kdo vytesal Sfingu nebo kdy byly postaveny.

V Gíze nejvíce vyniká nejen velikost stavby pyramid, ale také vnitřek Velké pyramidy: tři komory, z nichž jedna je podzemní, a jejich spojovací chodby. Průchod vedoucí do tzv. „královské komnaty“ se tyčí do výšky 12 metrů! Ostatní průchody však nebyly postaveny tak vysoko, aby se do nich vešel normální muž nebo žena. Králova komnata a komnata královny mají jedinečnou konfiguraci; oba mají dvě jamky, jednu na každé straně.

Oficiální teorie je, že pyramidy byly hrobky a že faraon Chufu neustále měnil umístění své pohřební komory; odtud existence tří místností ve Velké pyramidě. Ve srovnání s typickými egyptskými způsoby pohřbívání (hrobky v Údolí králů) však pyramidy v Gíze a zejména Velká pyramida příliš nezapadají do egyptského pojetí hrobky. Pohled starověkého Egypta na posmrtný život Egypťané věřili v posmrtný život a hrobka byla důležitou součástí této víry.

Jak dosvědčuje hrobka faraona Tuta, pohřební komora zesnulého musela být umělecky vyzdobena a naplněna zbožím. Důvod, proč Egypťané tento rituál praktikovali, nebyl pověrčivý, jak by se dalo předpokládat. Bylo to praktické podle jejich přesvědčení a mělo to zabránit tomu, aby energie (duch / Ka) této osoby byla znovu pohlcena duchovní silou přírody. Ka je naše část spojená s fyzickým tělem; lze ji přirovnat k osobnosti, která se při smrti odděluje od těla a přirozeně hledá způsob, jak znovu nabýt formy. Ba, představovaná okřídlenou lidskou hlavou nebo někdy ptákem s lidskou tváří, představovala část vědomí, která je nesmrtelná. Když někdo zemřel, Ka zemřelého musel najít způsob, jak zůstat sjednocený se svým Ba. K dosažení tohoto věčného spojení rodina shromáždila věci zesnulého a uložila je do hrobky s mumifikovaným tělem. Mumifikace bránila tělu v rozkladu a návratu do půdy země, zatímco hrob s majetkem zemřelého sloužil jako „domov“ pro Ka.

Pyramidy v Gíze neobsahují žádné hieroglyfy jakéhokoli druhu, něco, co není charakteristické pro egyptské hrobky. Proč jsou tedy pyramidy v Gíze považovány za hrobky faraonů 4. dynastie? Důvodem je asociace komplexu v Gíze s něčím podobným 16 km jižně u Sakkary, kde Egypťané stavěli hrobky uvnitř pyramid. V Sakkáře v roce 1881 francouzský egyptolog Gaston Maspero (1846-1916) objevil, že podzemní komora pyramidy Pepiho I. (druhého vládce 6. dynastie) byla vyryta hieroglyfy. V průběhu dalšího průzkumu bylo nalezeno celkem pět pyramid v Sakkaře, které obsahovaly také nápisy z 5., 6., 7. a 8. dynastie Staré říše.

V roce 1952 publikoval Dr. Samuel Mercer (1879-1969), profesor semitských jazyků a egyptologie na univerzitě v Torontu, úplný anglický překlad „Textů pyramid“ ve stejnojmenném svazku. Texty pyramid podle Mercera obsahovaly slova týkající se pohřebních obřadů, magických formulí a náboženských hymnů a také modlitby za zesnulého krále. Když bylo potvrzeno, že pyramidy Sakkara jsou hrobky, došlo k asociativní logice, že všechny pyramidy musí být hrobky. Navíc, protože existují dva hřbitovy východně a západně od nejsevernější pyramidy v Gíze, předpoklad, že všechny pyramidy jsou hrobky, byl logickým závěrem.

Nicméně status pyramid v Sakkáře – o většině z nich se předpokládá, že byly postaveny po pyramidách v Gíze – vyvolává v této logické souvislosti vážné problémy. Ze Sakkarských pyramid je v dobrém stavu pouze Džoserova stupňovitá pyramida, i když to ve skutečnosti není pyramida. Všechny ostatní pyramidy v Sakkaře, z nichž většina patří 8. a 6. dynastii, jsou dnes v troskách a vypadají jako hromady suti.

Problémem jsou snadno pozorovatelné a zřejmé rozdíly mezi pyramidami v Gíze a pyramidami v Sakkaře, které měly být postaveny ve stejné době. Je zřejmé, že stavební techniky a materiály pyramid v Gíze byly odlišné od těch v Sakkaře, jinak bychom očekávali, že pyramidy na obou místech vydržely čas podobným způsobem. Nebylo to tak. Důležité je proč. Nepředali inženýři a stavitelé Staré říše své metody ze Čtvrté do Páté dynastie? Zřejmě ne, což je vzhledem ke stabilitě egyptské civilizace velmi kuriózní.

Je také možné, že Egypťané čtvrté dynastie pyramidy v Gíze nepostavili. Žádná jiná pyramida v Egyptě (ani ve světě) se nepodobá pyramidám v Gíze a zvláště Velké pyramidě. Navíc neexistuje žádný přímý důkaz, který by podporoval tvrzení, že Velká pyramida nebo další pyramidy v Gíze jsou hrobky. Jejich stavitelé také nezanechali žádný záznam o tom, proč a kdy byly postaveny. To vytváří problém s vysvětlením.

Pokud Velká pyramida nebyla hrobkou, co tedy byla? Mystický chrám pro zasvěcovací rituál? Nebo to bylo něco úplně jiného? Teorií je mnoho, ale nejzajímavější je ta od Christophera Dunna. Podle Dunna byla Velká pyramida strojem na výrobu energie přeměnou tektonických vibrací na elektřinu. Dunnova teorie vysvětluje vnitřní strukturu a všechny ostatní důkazy ve Velké pyramidě.

Skutečnost, že na rozvoj Velké pyramidy v Gíze bylo po dlouhou dobu věnováno velké množství prostředků, ukazuje, že tato stavba byla utilitární a ne pro faraonskou ješitnost 4. dynastie, která by z ní udělala největší náhrobek na světě.

Důkazy tedy jasně hovoří o velmi odlišné historii raně dynastického Egypta. Někdy kolem roku 3000 př. n. l. vedl vznik a růst stálých sídel v údolí dolního Nilu k rozvoji civilizace. Důvodem, proč byla Gíza a její okolí vybráno jako ústřední bod raně dynastického Egypta, bylo to, že zde již existovala civilizace, jak dosvědčují tři pyramidy a Velká sfinga. Raní Egypťané, kteří nevěděli, k čemu byly pyramidy navrženy, také předpokládali, že to musí být hrobky. Následně omladili náhorní plošinu v Gíze a proměnili ji v pohřebiště, poté expandovali do Sakkary, kde postavili hrobky ve tvaru pyramid, i když mnohem horší kvality, a aniž by ukázali své dovednosti, které prokázali původní stavitelé pyramid v Gíze.

Tato hypotéza, která předpokládá dřívější civilizaci s pokročilými technickými znalostmi, vyvolává další problém. Neodpovídá standardnímu vzorci historie. Myšlenka, že existovala dřívější civilizace, však není založena pouze na pyramidách v Gíze. Nachází se zde také Sfinga, kterou v roce 1991 geologicky datoval tým Johna Anthonyho Westa a geologa Dr. Roberta Schocha do stáří 7000 až 9000 let. K tomu je třeba připočítat megality Nabta v jihozápadním Egyptě, o nichž se podle astrofyzika Dr. Thomase Brophyho věřilo, že jde o mapu pozorující hvězdy, která udává nejen vzdálenost od Země ke hvězdám v Orionově pásu, ale také jeho radiální rychlosti. Dalším podivným nálezem jsou základní kameny chrámu Baalbek, západně od Bejrútu (Libanon), vážící 1260 tun

Je jasné, že historie má svá tajemství, ale existuje dostatek důkazů, které by jako teorii potvrdily, že civilizace je mnohem starší, než jsme si mysleli. Historie to podle samotných Egypťanů potvrzuje. Podle Turínského papyru, což je úplný seznam králů až do Nové říše, před Menesem (před rokem 3000 př. n. l.) „ctihodný Shemsu-Hor vládl 13 420 let, až do Shemsu-Hor, který vládl 23 200 let“. Egyptská historie je tedy stará nejméně 36 620 let.

Argument, že roky královského seznamu nepředstavují skutečné roky, ale spíše další kratší měřítko času, se zdá spíše pokusem zatemnit než vysvětlit. Staří Egypťané používali sofistikovaný kalendářní systém, který zahrnoval 365denní rok, který byl pravidelně opravován kvůli předvídatelné a cyklické povaze hvězdy Sirius. Každých 1461 let znamenal heliakický vzestup Siriuse začátek nového roku. Jeden cyklus Sirius odpovídá 1 461 rokům, přičemž každý rok odpovídá 365,25 dnům. V podstatě označení Nového roku při heliaktickém vzestupu Síria bylo „přestupným rokem“ starých Egypťanů. Určení trvání cyklické povahy Síria samozřejmě vyžaduje tisíce let hvězdných pozorování, což znamená, že počátky faraonského Egypta, respektive jeho zdroje poznání, musí pocházet z dávné minulosti.

Egyptolog Walter Emery zřejmě v zásadě souhlasil s tím, že počátky starověkého Egypta sahají až do pravěku. Emery věřil, že psaný jazyk starověkého Egypta přerostl používání obrazových symbolů, dokonce i během raných dynastií, a že znaky byly také používány k reprezentaci zvuků spolu s číselným systémem. V době, kdy byly hieroglyfy stylizovány a používány v architektuře, se již běžně používalo kurzívy. Jeho závěr byl tento: to vše ukazuje, že psaný jazyk musel mít za sebou značnou dobu vývoje, po kterém se v Egyptě dosud nenašly žádné stopy.

Náhlý vznik dynastického Egypta na počátku 3. tisíciletí před naším letopočtem je jednou z největších civilizačních záhad. Jak se tato údajně primitivní severoafrická kultura zorganizovala do velkolepé civilizace? Jeden aspekt, který byl podle mého názoru přehlížen, je ten, že lidstvo – anatomicky moderní lidé – existuje již dlouhou dobu. Podle nedávných genetických studií všichni dnešní lidé pocházejí z jediné africké ženy, která chodila po Zemi před 150 000 lety. Jeho mitochondriální DNA je podle genetiků přítomna v každém z nás. To je příliš mnoho času – 147 000 let – na to, aby naši předkové zůstali v relativně primitivním stavu.

Vše zdražuje a tím i provoz webu LipovyList.cz , podpořit nás můžete zde :

Číslo účtu: 2300707154 / 2010

IBAN: CZ51 2010 0000 0023 0070 7154

BIC: FIOBCZPPXXX

Děkujeme za pomoc a podporu.