Hrušky jsou nedoceněný poklad našich zahrádek.

I přestože byla letos příroda na Moravě ke stromům krutá a mrazíky se postaraly o úrodu, najdou se místa, kde se přeci jen hrušky urodily. Hlavně na těch starších, vysokých stromech. Ale co teď s tou úrodou? Do buchet, do povidel? Něco se sní, ale jak uchovat hrušky na zimu? Jak to dělaly naše mámy a babičky? No správně, nasušily křížaly a zavařily do výborných, slaďoučkých kompotů. No a dědové si ze zbytků udělali pálenku – hruškovici.

Hrušky jsou nedoceněný poklad našich zahrádek. Díky vysokému obsahu vody a nízké energetické hodnotě jsou ceněným ovocem pro redukční diety. Mají mnoho draslíku, působí proto močopudně. Syrové jsou hůře stravitelné, vařené již lépe. Obsahují málo sodíku a chlóru, proto se dobře uplatňují v neslaných dietách. Jsou též doporučovány při chorobách krevního oběhu a ledvinových chorobách. Obsah tříslovin a pektinu působí ochranně na sliznici žaludku a střev.

Hrušky se často suší jako křížaly (celé, díly či plátky) a ze sušených se mele prášek zvaný pracharanda, kterým se posýpají knedlíky, lívance, vdolky nebo koláče.

Ne zcela zralé hrušky se výborně hodí na kompoty, mošty a vína. Plně zralé šťavnaté hrušky využijeme na moučníky, dezerty a padané pak do různých pálenek. Hrušková dřeň (rozvařit a propasírovat) na vzduchu hnědne, pomáhá zakapání citronovou šťávou. Takovou dřeň můžeme i zamrazit.

Hruškový kompot

• 5 kg hrušek * 2 l vody * 1 kg cukru * celá skořice * hrst hřebíčků * lžíci kyseliny citrónové

Hrušky omyjeme, oloupeme, rozpůlíme a odstraníme jádřince. V hrnci povaříme 2 litry vody s cukrem, kořením a kyselinou citrónovou asi 5 minut a necháme mírně vychladnout. Hrušky si mezitím naskládáme do sklenic – nemačkáme je – a po vychladnutí zalijeme uvařeným nálevem. Hrdlo sklenic dobře osušíme, uzavřeme víčkem a sterilujeme asi 25 minut při teplotě 85 °C. Necháme je v hrnci mírně vychladnout, pak vyndáme, obrátíme dnem vzhůru a necháme zcela vychladnout.

Dobrou chuť.