Neidentifikovaný signál: Podivné otřesy Země detekované 9 dní v řadě

Seismické stanice zachytily nikdy předtím nepozorované monotónní vibrace, které byly cítit po celé planetě – od Arktidy po Antarktidu.

Podle nedávno zveřejněných údajů zaznamenaly 16. září 2023 seismické stanice po celém světě neobvyklý signál. Jeho neobvyklost spočívala v tom, že se nejednalo o nějaký silný a mnohofrekvenční výboj, jak se to děje při zemětřesení, ale o slabé, monotónní a navíc rytmické vibrace s dlouhou periodou – 92 sekund. A to pokračovalo devět dní v řadě. Vědci zdůrazňují, že tento jev se velmi nepodobal ničemu, co předtím zaznamenali. Byl označen zkratkou USO – „neidentifikovaný seismický objekt“. Byl však poměrně rychle identifikován. Srovnání všech nasbíraných dat sem přináší seismologové.

Předpokládané místo, odkud záhadný signál přišel: skály fjordu v Grónsku. Foto © fyz

Jedná se o jeden z nádherných grónských fjordů, úzký záliv mezi vysokými útesy, který se táhne celkem asi 35 kilometrů. Turisté tyto krásy milují, ale teď by si to měli dvakrát rozmyslet, než se tam vydají: vypadá to, že v Dicksonském fjordu došlo k monstróznímu sesuvu půdy. Brzy po obdržení poplachu a určení pravděpodobného umístění zdroje se tam dánská armáda vydala na průzkum. Vyfotografovali skály fjordu a poté tyto fotografie porovnali s těmi, které byly pořízeny před signálem. Ukázalo se, že skutečně existují znatelné rozdíly.

Odhadovalo se, že se zde v jednu chvíli zhroutilo asi 25 milionů kubíků kamení a ledu. To je o něco méně než polovina objemu asteroidu Bennu, s jehož pravděpodobností astronomové nyní počítají pravděpodobnost jeho pádu. Došlo k megatsunami s výškou asi 200 metrů. Jedná se o jednu z nejvyšších tsunami známých v historii. Překonala ji snad jen katastrofa na Aljašce v roce 1958: tam, v zátoce Lituya, také došlo k sesuvu půdy a zvedla se vlna o výšce 500 metrů. Připomeňme, že výška tsunami, která zasáhla Japonsko a vedla k havárii v jaderné elektrárně Fukušima v roce 2011, dosáhla asi 40 metrů.

Záhadný devítidenní signál z Grónska však nevznikl tsunami, ale dalším přírodním jevem, který po ní následoval: intenzivní vlny narážející na skály na obou stranách šly k sobě, překrývaly se a generovaly velmi vysoké tzv. vlny, známé jako seiches. Rytmicky stoupali do výšky sedmi metrů a klesali do stejné hloubky. Každá taková oscilace zjevně trvala jen jednu a půl minuty a opakovala se asi 10 tisíckrát.

Důvod sesuvu je vědcům zřejmý: postupné ničení permafrostu v důsledku globálního oteplování. Jak vědci vysvětlují, skály jsou podepřeny ledovci, které se v posledních desetiletích stále více ztenčovaly a slábly a v Diksonfjordu už ledovec zjevně neunesl váhu, která na něm stojí.

— Grónsko je místem, kde v současnosti probíhá tzv. dynamická ablace – ta taje v důsledku odlamování velkých kusů ledu, které již klesají velmi blízko oceánu, takže jejich oddělení je vždy něco jako malá katastrofa, a pokud dojde k oddělení velkých částí nebo několika, pak je docela možné, co se stalo,“ řekla glacioložka, přední specialistka Geografického ústavu Ruské akademie věd Marina Ananičeva v rozhovoru pro Life.ru.

Jak poznamenal kandidát geografických věd, oteplování je v Arktidě dvakrát intenzivnější než v mírných zeměpisných šířkách. Jak ledovce postupně tají, tmavnou a absorbují více slunečního světla, což situaci ještě zhoršuje. Na ruském severu také probíhá intenzivní tání ledovců a podle glaciologa se tam dají v příštích letech očekávat podobné jevy, zejména na Nové zemi, dále na Zemi Františka Josefa a Severnaji země. Situace tam přitom není tak kritická jako v Grónsku.

— Z hlediska sesuvů je na našem severu méně nebezpečný už jen proto, že svahy jsou jiné, myslím v kontinentálním Rusku, v horách, kde hory nejsou tak vysoké a léta nejsou příliš dlouhá a nepříliš velká. teplý. A tam je pravděpodobnost takových sesuvů menší, i když také existují,“ vysvětluje přední specialista Geografického ústavu.

Dodala, že uprostřed oteplujícího se klimatu dochází k mnoha dalším nebezpečným přírodním jevům, včetně lavin a ledovců. Glaciolog připomněl katastrofu z roku 2002, kdy v důsledku kolapsu ledovce Kolka v Severní Osetii zemřelo nebo se pohřešovalo 125 lidí, včetně herce a režiséra Sergeje Bodrova ml.

Celkový trend je podle kandidáta geografických věd zklamáním, protože státy s nejvýkonnějším průmyslem stále myslí jen na ekonomiku, a ne na to, v jakém stavu opouštějí planetu pro budoucí generace.

— Země jako USA, Čína, Indie obecně nedodržují žádné dohody o snížení emisí skleníkových plynů a vypouštějí obrovské množství. Lidstvo si ještě neuvědomilo, do jaké míry ovlivňuje klima,“ uzavřel přední odborník z Geografického ústavu.

Autorství: Kopie materiálů někoho jiného