Nová studie dokazuje, že očkování proti Covidu bylo a je zcela neúčinné

Studie, která zatím nebyla recenzována a je v předtiskové přípravě, dokazuje, že není žádný rozdíl ve vylučování virů mezi očkovanými a neočkovanými – dosažení stádové imunity očkováním bylo a je nemožné.

doi: https://doi.org/10.1101/2023.09.06.23295138

Právě byla zveřejněna nová důležitá studie, která by měla nahnat hanbu našim odborníkům i ministru zdravotnictví:

Neexistuje žádný rozdíl ve vylučování virů mezi očkovanými a neočkovanými!

Podrobnosti zde:

Tato předtisková studie poskytuje informace o množství kopií RNA viru SARS-CoV-2, které jsou vydechovány za minutu během přirozeného dýchání během průběhu infekce COVID-19. Zde jsou klíčové závěry z této studie:

Vylučování viru v dechu: Studie měla za cíl porozumět, kolik viru vydechuje infikovaný jedinec do prostředí během své nákazy COVID-19. Autoři sbírali vzorky vydechovaného dechu od pacientů s COVID-19 a pomocí RT-qPCR měřili množství kopií RNA viru SARS-CoV-2 v jejich dechu.

Vylučování viru v čase: Výzkum ukázal, že počet vydechovaných kopií RNA SARS-CoV-2 během nákazy COVID-19 se významně nesnížil až do přibližně 8. dne od vzniku příznaků. Před 8. dnem exhalovali COVID-19 pozitivní účastníci průměrně 80 kopií viru SARS-CoV-2 za minutu, s variabilitou mezi jednotlivými osobami a dokonce i v rámci jednotlivých pacientů, s některými extrémně vysokými hodnotami přes 800 kopií za minutu. Po 8. dni došlo k prudkému poklesu k hodnotám blížícím se limitu detekce, které mohou přetrvávat až 20 dní.

Vztah k závažnosti příznaků: Studie zjistila, že množství vydechovaného virálního RNA bylo spojeno s subjektivním hodnocením závažnosti příznaků. U pacientů s vážnějšími příznaky bylo pozorováno vyšší množství vydechovaného virálního RNA. Je však třeba poznamenat, že došlo k výrazné individuální variabilitě.

Faktory, které neovlivňují vylučování viru: Studie neprokázala významné rozdíly ve množství vydechovaného virálního RNA na základě věku, pohlaví, doby dne, očkovacího statusu ani virální varianty.

Použité metody: Studie použila S-křivku k analýze změn množství kopií RNA viru v průběhu času a také využila statistické testy, jako jsou Wilcoxonovy testy na srovnání a obecné lineární smíšené modely ke zjištění vlivu různých faktorů na vylučování viru.

Zásadním zjištěním je, že očkovací status pacientů neprokázal žádný významný rozdíl ve vylučování viru SARS-CoV-2.

Pokud by tato studie byla potvrzena recenzí odborníky a dalšími výzkumy, mohla by mít důležité důsledky pro kolektivní imunitu. Zásadním zjištěním je, že očkovací status pacientů neprokázal žádný významný rozdíl ve vylučování viru SARS-CoV-2. To by mohlo naznačovat, že očkování nemá v tomto ohledu žádný významný účinek na dosažení kolektivní imunity.

Tato studie je dalším, ale přesvědčivým důkazem toho, jak moc nám vláda a „zdravotničtí odborníci“ lhali.

Nezapomínejme, jak moc bylo zdůrazňováno, že nejde o rozhodnutí každého jednotlivce, zda se má či nemá nechat očkovat, ale o odpovědnost každého jednotlivce vůči svým bližním.

Skutečnost, že studie nezjistila žádný rozdíl v uvolňování virové RNA mezi očkovanými a neočkovanými, umožňuje vyslovit další úvahy: K tomu, aby bylo možné uvolnit určitou dávku virů, je zapotřebí odpovídající virová nálož v těle infikované osoby. Virová nálož je dána rozšířením infekce v těle postiženého, například v krku a plicích. Pokud tedy očkovaný i neočkovaný člověk mají statisticky stejnou nálož, znamená to, že se virus dokázal v těle šířit podobně úspěšně.
Pokud tomu tak ale je, pak očkování nemůže chránit před závažným onemocněním nebo úmrtím. Jinak by se virus musel v těle očkovaného člověka šířit pomaleji a v menší míře než v těle neočkovaného člověka. V souladu s tím by musela být virová nálož v těle očkované osoby signifikantně nižší, což by přirozeně vedlo i k uvolnění nižší dávky viru do okolního světa.

Řada lékařů, kteří měli odvahu jít na barikády již v roce 2020, toto všechno věděla předem, bez jakýchkoli propracovaných studií, ještě před zavedením vakcín. Protože zdejší poznatky odpovídají již dlouho známé ortodoxní medicíně. Není to nic nového! Přesto je třeba takové studie provést, aby skončila propaganda farmaceutického průmyslu a jeho pomocníků ve státní správě a zdravotnictví.