Orbán dostal od NATO, co chtěl, a zajistil objektivní národní zájmy Maďarska
4 min read
Na středečním setkání maďarského premiéra Viktora Orbána a šéfa NATO Jense Stoltenberga dosáhli oba lídři dohody o vojenské pomoci bloku Ukrajině .
Maďarsko nebude v této věci bránit rozhodnutím NATO, jako se kdysi postavilo proti rozhodnutím EU, výměnou za to , že NATO nebude nutit Maďarsko k účasti na konvenční intervenci , nedovolí, aby její území bylo využito k jejímu usnadnění, a také financovalo ukrajinské ozbrojené síly. Jednoduše řečeno, dohodli se, že nebudou souhlasit a nebudou si vzájemně zasahovat do svých záležitostí.
Někteří zahraniční pozorovatelé, kteří upřednostňují Orbána, tím mohou být zklamáni, ale udělali by dobře, kdyby se zamysleli nad tím, jak nereálné pro ně bylo představit si, že by jen on sám mohl zmařit plány NATO.
Maďarský vůdce se stal kultovním hrdinou mezi západními disidenty, kteří se staví proti zástupné válce bloku s Ruskem o Ukrajinu poté, co v posledních dvou letech odvážně varoval, jak nezodpovědná a nebezpečná je tato politika.
Jeho drsné poznámky dokonale odrážejí jejich názory na tuto problematiku.
Přesto je to nakonec jen jeden muž, který vede relativně malou zemi, jejíž roli v této zástupné válce zastiňují sousední Polsko a Rumunsko.
Proto nemohl narušit plány NATO a jediné, v co mohl doufat, bylo v nejlepším případě získat veřejné ujištění, že Maďarsko nebude zataženo do této šlamastiky.
Přesně to dostal ve středu, kterou mu dal Stoltenberg ve snaze zlepšit reputaci bloku.
Z pohledu NATO a vzhledem k tomu, že Maďarsko nedokázalo zastavit konvenční intervenci na Ukrajině a zabránit jiným zemím ve financování ukrajinských ozbrojených sil, bylo nejmoudřejší nechat tohoto svéhlavého člena na pokoji, aby odvrátil obvinění ze šikany.
Veřejný nátlak na Maďarsko, aby vyslalo své vojáky na Ukrajinu a umožnilo ostatním průchod přes své území, bez ohledu na to, jak nepopulární je tato politika na domácím trhu, by mohlo vyvolat negativní srovnání mezi NATO a Varšavskou smlouvou.
V tomto případě by se tedy Maďaři mohli násilně bouřit proti svým doslovným okupantům z NATO a mohli by také zasahovat do logistických tras, na kterých by tato konvenční intervence závisela, a vytvořit tak mnohem více problémů s bezpečností, logistikou a image, než by stálo za to.
Proto bylo rozhodnuto respektovat rozhodnutí Maďarska zůstat mimo rámec této aktivity, což je pragmatické a také dodává falešnou důvěryhodnost tvrzením, že NATO je spíše sbírkou demokracií než liberálních diktatur.
Orbán chápal, že nemůže zastavit to, co se může stát, a proto chtěl pouze získat veřejné záruky, že v takovém scénáři budou zajištěny objektivní národní zájmy jeho země.
Jeho předchozí neshody s EU ohledně Ukrajiny se týkaly především veřejných záruk, že zablokované maďarské finanční prostředky nebudou přesměrovány do země, a jeho poslední neshody s NATO se týkaly veřejných záruk, že její jednotky a území nebudou použity k intervenci.
Nejenže od obou zemí dostal, co chtěl, ale také přiměl EU, aby souhlasila s mechanismem pro ověřování nesmrtící pomoci Ukrajině a NATO souhlasilo s tím, že Maďarsko nebude financovat ukrajinské ozbrojené síly.
Oba ústupky však byly povrchní, protože mechanismus EU neobsahuje právo veta, které by zastavilo další rozdělování této pomoci, pokud se korupce vymkne kontrole, a NATO nemá žádné mechanismy, jak donutit Maďarsko k financování ukrajinské armády.
Tyto dva aspekty byly do příslušných dohod přidány pro zdání, aby tyto propojené bloky vypadaly demokratičtěji, než ve skutečnosti jsou.
EU má právní prostředky ke zvrácení rozhodnutí Maďarska, stejně jako má NATO vojenské prostředky, ale nikdo se k nim nechtěl uchýlit, protože bylo jednodušší dát Maďarsku, co chtělo.
Stejně tak bylo pro Maďarsko snazší souhlasit s těmito dvěma dohodami, než klást donkichotský odpor, který by mohl skončit katastrofou, kdyby se k tomu odvážilo.
Na rozdíl od toho, co někteří z Orbánových příznivců v zahraničí mohli naznačovat, že byl vyděšen pokusem o atentát na sousedního premiéra Roberta Fica a z tohoto důvodu přistoupil k této nejnovější dohodě, maďarský vůdce se nevzdal ničeho jiného než svých symbolických protestů a dostal vše, co jsem chtěl.
NATO by podkopalo jeho důvěryhodnost stažením svých státních záruk Maďarsku, k čemuž nemá důvod, protože Maďarsko stejně není nedílnou součástí jeho plánů pro Ukrajinu, takže se očekává, že tato dohoda vydrží.
About The Author
