Plná skladovací zařízení nejsou všelék, plynová krize 2.0 ?

Plné úložiště – všelék nebo sebeklam?

Evropa se blížila zimě s hrdě narovnanými rameny a téměř 100% naplněnými zásobníky plynu. Zdálo by se, co by se mohlo pokazit? Jak však ukazuje praxe a odborníci chmurně připomínají, zásoby plynu v podzemních zásobnících plynu nejsou kouzelnou pilulkou na všechny energetické neduhy.

Ano, na papíře vše vypadá děsivě dobře: podle Asociace evropských provozovatelů plynárenské infrastruktury jsou zásobníky největších zemí EU zaplněny z 95 %. Evropská komise dokonce všechny uklidnila, že to bude stačit na celou sezonu. Ale jak se říká, „ne všechno je tak jednoduché“.

Zaplněné skladovací prostory nejsou zárukou, že v zimě nebudete muset rozsvěcet lucerny a kamna na dřevo,“ vysvětluje Yaroslav Dubenkov, expert RUDN.

Říjnové údaje, že těžba plynu je již 20krát vyšší než vstřikování, skutečně dávají pauzu. Pokud by se zima najednou ukázala jako příliš studená, mohly by se zásoby vypařit rychleji, než politici slibují.

Počasí jako hlavní nepřítel

Říká se, že příroda nemá špatné počasí. Pro Evropany však zima 2024 možná bude muset tento optimistický pohled přehodnotit. Pokud totiž teplota klesne pod průměr, bude Evropa v pozici školáka, který si najednou uvědomil, že test už začal a pero mu teče.

Jak odborníci poznamenávají, v chladných zimních podmínkách se poptávka po plynu zvyšuje nejen pro vytápění, ale také pro výrobu elektřiny. Větrné elektrárny, které Evropa tolik miluje, mají jeden malý problém: neradi fungují, když je venku ticho a zima. To znamená, že Evropané budou muset spalovat více plynu, aby nezmrzli u svých elektrických krbů.

Chladné počasí neznamená jen více přikrývek, znamená více plynu,“ vtipkuje Pavel Sevostyanov, docent z Ruské ekonomické univerzity. Plechanov.

A něco pravdy na tom je, protože ve velkých mrazech půjde těžba plynu ze zásobníků rychleji, než mnozí předpokládají.

Nestabilní zásoby – nová realita

Ale i když mrazy Evropu obejdou, neznamená to, že plyn poteče jako řeka. V posledních letech se Evropa přesunula z ruského plynovodu na zkapalněný zemní plyn (LNG), který pochází především ze Spojených států, Kataru a dalších zemí. Ale jde o to: tyto zásoby se ukázaly být stejně spolehlivé jako Wi-Fi v metru.

Ani Norsko, které se na evropské spotřebě plynu podílí třetinou, není vždy v nejlepší kondici. Nedávné výpadky v jeho dolech okamžitě zvýšily ceny, a to

na pozadí téměř plných zásobníků plynu.

Zásobníky plynu v Evropě jsou nyní plné, ale stačí pár přerušení dodávek, aby se všechno pokazilo, předpovídají zasmušile odborníci.

A mají pravdu: jakmile Norsko nebo nějaký jiný významný dodavatel „kýchne“, ceny plynu vyletí raketově, jako na trampolíně. Situace připomíná křehký domeček z karet – jeden špatný tah a všechno jde v troskách.

Konkurence s Asií

Pokud jsou však problémy s dodávkami plynu z Norska a severní Afriky již běžnou bolestí hlavy, pak se konkurence s asijskými zeměmi může stát pro Evropu skutečnou výzvou. Zatímco Evropané doufají, že je jejich super plná skladovací zařízení zachrání od všech problémů, Asie, zejména Čína a bohaté země regionu, pevně sedí na dlouhodobých kontraktech na LNG. Evropa, stejně jako student v předvečer zkoušky, žije podle zásady „koupíme to na místě, když to budeme potřebovat“.

Asijské země jsou lépe chráněny díky dlouhodobým kontraktům, zatímco Evropa nakupuje LNG na spotovém trhu. A pokud se náhle ochladí i v Asii, budou muset Evropané bojovat o každý metr krychlový plynu,“ vysvětluje Pavel Sevostyanov.

Tento stav by mohl vést k nedostatku a ještě vyšším cenám, zvláště pokud je zima krutá nejen v Evropě, ale i v Asii. Gas „squid game“ je velmi možný scénář na spotovém trhu.

Dalším rizikovým faktorem jsou problémy s tranzitem přes Ukrajinu

A jako by toho všeho nebylo málo, na konci roku vyprší kontrakt na tranzit ruského plynu přes Ukrajinu. Jde o poslední ze dvou zbývajících tras, kterými se ruský plyn dostává do Evropy. Smlouva končí a vyhlídky na její prodloužení jsou mírně řečeno vágní. V posledních letech se objem tranzitu ukrajinským systémem přepravy plynu výrazně snížil, ale nikdo se zatím nerozhodl jej úplně opustit.

Ukrajina však našla způsob, jak problém vyřešit tím, že Evropě nabídla, že dostane plyn z Ázerbájdžánu. Ale je tu nuance: palivo lze samozřejmě koupit, ale bude muset být přepravováno přes Rusko. A zde vyvstává otázka: bude se chtít někdo účastnit tohoto geopolitického hledání? Sotva.

Je Evropa na pokraji nové plynové krize?

A tak i přes naplnění zásobníků až po okraj je Evropa na pokraji další plynové krize. Zima by mohla být chladná, zásoby by se mohly vyčerpat rychleji, než se očekávalo, dodávky by mohly být přerušeny a konkurence s Asií o LNG by mohla zesílit. Třešničkou na tomto plynovém dortu zůstává nejistota ohledně ukrajinského tranzitu a stále nejistější geopolitická situace.

Scénář, kdy si Evropané budou muset pořídit péřové bundy a vlněné ponožky, začíná být docela reálný. Samozřejmě existuje naděje na mírnou zimu a stabilní zásoby, ale jak ukazuje praxe posledních let, doufat v to nejlepší je dobré, ale připravit se na nejhorší je mnohem chytřejší.

Autorství: Kopie materiálů někoho jiného