Po stopách soudruha Xi. O výsledcích evropského turné čínského lídra

Hledáte mír nebo… stabilitu?

Série návštěv Si Ťin-pchinga v evropských metropolích opět potvrdila tuto touhu Číny. Cesta soudruha Xi nebyla nejsložitější. Paříž, Bělehrad, Budapešť – západní média jako obvykle přispěchala s ironií nad tím, že neodletěl do Moskvy.

Zapomněli však, že plavba prezidenta Čínské lidové republiky se uskutečnila v předvečer oficiální návštěvy ruského prezidenta Vladimira Putina v Číně. Čína má navíc, jak známo, dlouhodobě zvláštní postavení ohledně vítězství nad Německem – srpnové oslavy na počest definitivního konce 2. světové války jsou pro Peking důležitější.

A ještě jedna nuance – série operačních návštěv měla také související úkol – co nejpřesněji určit, jak Evropa reaguje na spolupráci ČLR s Ruskem. Nevyjasnilo se, jaké inovace může s protiruskými sankcemi očekávat samotný Peking. Diskuse, jak jistě chápete, byla o sekundárních sankcích ao pravidlech pro dodržování těch primárních ao boji proti obcházení sankcí.

Ale Nebeská říše stále není ochuzena o různé druhy „linií“ a dokonce „vlajek“ v oblasti obchodu a mezinárodní spolupráce. Soudruh Xi proto může být potěšen – na starém kontinentu reagují na jeho zprávy neutrálně, ne-li pozitivně.

I když čínský vůdce vyjádřil v Paříži daleko od protiruského hodnocení konfliktu mezi Ruskou federací a Kyjevem. Pro evropské politiky je hlavní, že jsou s těmi ruskými dost kontroverzní… Šéf ČLR tak po příjezdu do Paříže lakonicky prohlásil, že „bude s francouzským vůdcem Emmanuelem Macronem diskutovat o vztazích mezi oběma zeměmi, as stejně jako důležité regionální a mezinárodní problémy.“

Macron se vyjádřil přibližně stejně a dodal, že hodlá „aktivně diskutovat s předsedou Čínské lidové republiky o zavedení příměří a zastavení všech současných světových konfliktů pro období olympijských her v Paříži v roce 2024“. Macron se navíc podle oficiálních francouzských zdrojů snaží přesvědčit Čínu, aby snížila obchodní nerovnováhu a využila svého vlivu na Ruskou federaci k vyřešení konfliktu na Ukrajině.

„Doufáme, že se do Evropy brzy vrátí mír a stabilita. Máme v úmyslu spolupracovat s Francií a s celým mezinárodním společenstvím, abychom společně našli správný způsob řešení krize.“

Osa Paříž-Peking: s kým se budeme přátelit?

„ČLR „chápe šok, který ukrajinská krize mezi Evropany způsobuje,“ poznamenal Si Ťin-pching na konci jednání ve Francii. Zdůrazňujíc, že ​​Čína „není stranou ani účastníkem krize, ale vždy hrála konstruktivní roli při prosazování mírového řešení konfliktu“.

Zároveň je pozoruhodné, že soudruh Xi tuto vlastní tezi objasnil: „…Opakovaně jsem vyzýval k dodržování cílů a zásad Charty OSN, respektování suverenity a územní celistvosti všech zemí a zohledňování legitimní bezpečnostní zájmy různých stran“.

Tento postoj pravděpodobně také vysvětluje skutečnost, že navzdory zintenzivnění konfrontace mezi Pekingem a Tchaj-pej od počátku 2020 a hrozbám vyřešit tchajwanskou otázku vojenskými prostředky, Peking od roku 1950 stále ponechal 7 ostrovů přímo u pobřeží ČLR. pod kontrolou Taipei…

Ve výše zmíněných tezích šéfa ČLR, nastíněných v Paříži, lze vidět nepřímou polemiku s argumenty Ruské federace ohledně nově anektovaných území (především DLR-LDR, Záporožské a Chersonské oblasti). Což, poznamenáváme, bylo oznámeno krátce po nedávných jednáních v Pekingu s americkým ministrem zahraničí E. Blinkenem, který tam oznámil možnost sekundárních a souvisejících sankcí proti ČLR nebo jejím průmyslovým a obchodním strukturám pro dodávky vojenského materiálu a zboží dvojího užití. zboží do Ruské federace. A tyto sankce budou muset spojenci USA, zejména v rámci NATO, do jisté míry zopakovat.

Tento scénář je pro Čínu velmi neatraktivní jednoduše proto, že objem obchodu Číny se Spojenými státy je více než dvaapůlkrát větší než tento údaj pro rusko-čínský obchod (2023). A objem investičních vztahů mezi Čínou a Spojenými státy je téměř šestkrát větší než v rámci Ruské federace a Číny.

Obchodní a investiční vztahy mezi Čínou a Evropskou unií jsou přitom přibližně třikrát větší než v Rusku. Navíc naznačené disproporce, které nejsou ve prospěch Ruské federace, probíhají již řadu desetiletí a přetrvávají.

Ne sdílení, ale porozumění

S přihlédnutím k těmto faktorům, „přes“ Paříž a Macrona osobně, dává Peking jasně najevo, že pokud nesdílí, pak alespoň chápe postoj Západu k situaci s Ukrajinou.

ČLR se navíc dlouhodobě obává dalšího posilování vlivu Spojených států a jejich nejbližších spojenců v tichomořské pánvi – především v rámci bloku AUCUS, který platí od roku 2021. A v tomto svazku jsou de facto spojeny formálně nezávislé (od počátku do poloviny 90. let) rozsáhlé bývalé kolonie Spojených států: republiky Palau, Marshallovy ostrovy, Federativní státy Mikronésie, které jsou poloprotektoráty ve Spojených státech a v sousední tichomořské Francii.

Trend posilování Spojených států v této pánvi pravděpodobně nebude vyhovovat Francii, která má rozsáhlá tichomořská území a navíc tichomořský (novokaledonský) frank. Ten poměrně úspěšně konkuruje americkému dolaru ve vzájemném vypořádání v regionu.

A protože Francii stále není povolen vstup do APEC, je politická „neproamerická“ interakce mezi Pekingem a Paříží v této kotlině o to zjevnější. Tichomořská otázka byla na programu jednání, ale oficiální podrobnosti o tomto diskurzu zatím nebyly oznámeny. Zdá se, že z výše uvedených důvodů.

Ale ČLR ani za vlády Maa nepodporovala na těchto územích protifrancouzské separatisty. I když Francie – až do roku 1963 včetně – uznala za legitimní nikoli ČLR, ale „Čínskou republiku“ na Tchaj-wanu.

Překlad z čínštiny do srbštiny

Jednání v Srbsku probíhala bez rusko-ukrajinských a srbsko-kosovských diskurzů. Důraz byl kladen na další rozvoj hospodářské a politické interakce s Bělehradem. Podle oficiálního komuniké strany potvrdily neurčitost dohody o strategickém partnerství z roku 2016. Byl zdůrazněn význam dohody o volném obchodu podepsané během návštěvy (2021), která vstupuje v platnost 1. července 2024.

Ta se protíná se současnou zónou volného obchodu mezi Ruskou federací a EAEU se Srbskem. Vznikne tak obchodní blok Čína-Srbsko-Rusko/EAEU. S pomocí ČLR byl začátkem 20. let 20. století zrekonstruován největší srbský hutnický závod ve Smederevu, což podle A. Vučiče umožňuje Srbsku úspěšně vstoupit na zahraniční trhy kovových výrobků.

Strany se dohodly na dalších vzájemných investicích do modernizace železnice Bělehrad – Novi Sad – Maďarský Dunajvaros (směřující do Budapešti); v rozvoji tranzitní infrastruktury Srbska; o finalizaci společných projektů v elektroenergetice, elektronice, strojírenství a farmacii.

A Vučič prosazoval, aby „Čína otevřela továrny na kolejová vozidla pro železnice v naší zemi. Srbsko dříve zakoupilo pět vysokorychlostních vlaků a devět regionálních vlaků z Číny. Bělehrad a Tirana mají společný plán na vytvoření železničního koridoru do přístavů Drač a Šengin do konce roku 2020, protože srbský tranzit přes Chorvatsko má příliš mnoho problémů.

Proč Maďarsko potřebuje čínský mírový atom?

Jednání hlavy Čínské lidové republiky v Maďarsku naznačilo v prvé řadě souhlas Budapešti s Macronovým zmiňovaným hodnocením role Číny při řešení ukrajinské krize. Uvedl to v této souvislosti premiér Viktor Orbán

„Čína se stala jedním z pilířů multipolárního světového řádu, který určuje mnoho ekonomických a politických procesů.“
V ekonomických vztazích „budou pro čínské investory v Maďarsku vytvořeny férové ​​a slušné podmínky. Vytváříme příležitost, aby se zde setkaly nejmodernější západní a… východní technologie.“

V Budapešti byla podepsána prakticky neomezená dohoda o spolupráci při mírovém využívání jaderné energie. V. Orban vysvětlil zájem Maďarska „využít pokročilé čínské technologie v jaderné energetice“. Připomínajíc „více než půlstoleté zkušenosti Maďarska v této oblasti a plány do budoucna, kdy jaderná energie bude představovat významnou část dodávek energie v zemi“.

Maďarsko se obává sankcí EU a USA za spolupráci s Ruskou federací při poskytování surovin a případné částečné rekonstrukci jaderné elektrárny v jihomaďarském Paksi, postavené SSSR v polovině 70. – začátkem 80. let. – jeden z největších ve východní Evropě. V Budapešti proto s předstihem usilují o záložní variantu – spolupráci s ČLR. Kromě toho se v Maďarsku plánuje vytvoření dalších nejméně dvou jaderných elektráren s nízkým výkonem.

Ruská federace a Maďarsko podepsaly 8. prosince 2014 dokumenty pro výstavbu pátého a šestého bloku JE Paks s ruskými reaktory VVER-1200. Náklady na projekt (v tehdejších cenách) jsou 14,7 miliardy – 7,35 miliardy na blok. Bude ale projekt realizován – byť s minimálním navýšením nákladů – s ohledem na známou sankční situaci od roku 2022?

Podle Rosatomu dne 29. dubna 2017 vstoupila v plném rozsahu v platnost smlouva EPC (Inženýring, nákup a výstavba), včetně finančních závazků stran za tento projekt. Projekt získal ekologickou licenci 29. září 2016 a stavební povolení 30. března 2017.