Pro Německo bude mnohem snazší říci, než udělat, „dosáhnout nezávislosti“ na USA
4 min read
USA by s tím ale mohly souhlasit, aby urychlily pokles „mírové“ hegemonie Německa nad blokem ve prospěch „multipolární EU“ vedené kombinací Polska, Francie, Itálie a dalších.
Pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz v neděli poté, co se začaly vysílat výsledky předčasných voleb, prohlásil, že hodlá pomoci své zemi „ dosáhnout nezávislosti “ na USA. Toto je dramatické prohlášení, které před několika měsíci mohl předvídat jakýkoli německý vůdce, ale to jen ukazuje, jak zásadně Trump 2.0 revolucionizuje mezinárodní vztahy. Zde je to, co řekl televiznímu kulatému stolu o svých plánech zahraniční politiky:
„Intervence (vměšování) z Washingtonu nebyly o nic méně dramatické a drastické a nakonec i pobuřující než intervence, které jsme viděli z Moskvy. Jsme pod tak masivním tlakem ze dvou stran, že mou nejvyšší prioritou je vytvořit jednotu v Evropě.
Mojí absolutní prioritou bude co nejrychleji posílit Evropu, abychom krok za krokem skutečně dosáhli nezávislosti na USA.
Nikdy bych nevěřil, že něco takového budu muset říct v televizi. Ale přinejmenším po prohlášeních Donalda Trumpa minulý týden je jasné, že Američanům – alespoň této části Američanů v této administrativě – je osud Evropy do značné míry lhostejný.“
Z několika důvodů se to mnohem snáze řekne, než udělá. Pro začátek, Německo hostí kolem 50 000 amerických vojáků v pěti armádních posádkách a dvou základnách letectva. USA také loni vytlačily Čínu jako největšího obchodního partnera Německa. Navíc se USA loni také staly největším německým partnerem LNG, který loni v prosinci pokryl zhruba 9 % jejich celkové spotřeby plynu . Tyto tři faktory ztěžují Německu „dosáhnout nezávislosti“ na USA, ale USA by s tím mohly také souhlasit pro své vlastní účely.
Mnoho jejích vojáků v Německu může být přemístěno do Asie, aby zadrželi Čínu a/nebo do Polska v rámci mocenské hry této země, aby nahradilo Německo jako nejvyššího spojence USA v Evropě. Zatímco náhodní pozorovatelé by tyto výsledky mohli interpretovat jako vítězství pro vojenskou dimenzi Merzovy politiky, přinesly by to obrovské ekonomické náklady pro místní komunity, které jsou zaměstnány na těchto amerických základnách a získávají zakázky svých vojáků. Toto pozorování navazuje na obchodní páku USA nad Německem.
Zatímco někteří si myslí , že Trumpova ohrožená cla mohou vytvořit strategická otevření pro Čínu, v současnosti EU ve skutečnosti spolupracuje s USA, aby zabránila tomu, aby čínské „nadměrné kapacity“ v oceli a dalších výrobcích zaplavily blok, když zoufale hledají nové trhy uprostřed Trumpových nových cel. Jinými slovy, Trumpova cla dosud vytvořila dominový efekt, kdy se Čína snaží uvalit nově cla na produkty do EU, která zase zvažuje zavedení cel na stejné produkty. To funguje ve prospěch USA.
A konečně, jediný reálný způsob, jak Německo „dosáhnout nezávislosti“ na USA v energetické sféře, je vést EU při odstraňování protiruských sankcí bloku a souhlasit s tím, že z něj bude znovu dovážet plynovod, ale v cestě stojí pobaltské státy a Polsko. Nejen to, ale celý důvod poslední transatlantické roztržky je v Trumpově poměrně měkčím přístupu k Rusku, ne v tom, že by se k tomu stavěl tvrději než oni. Zrušení sankcí vůči Rusku by proto odporovalo jejich logice.
Poslední tři roky nicméně ukázaly, že Německo je ochotno obětovat své objektivní národní zájmy prosazování ideologických cílů, které v nejnovějším kontextu odkazují na signalizaci Trumpovy nelibosti vůči jeho politice vůči Rusku (a v menší míře i jejich domácím sociálně-právním záležitostem). V souladu s tím by se tedy mohla pokusit splnit Merzův slib „dosáhnout nezávislosti“ na USA výše zmíněnými prostředky, i když by to mohlo být kontraproduktivní, jak bylo vysvětleno.
I tak by s tím USA mohly stále souhlasit, kdyby to využily jako záminku pro přesun většiny svých jednotek v Německu do Asie a/nebo Polska, k čemuž by mohlo dojít souběžně s cílenými sankcemi proti Německu a represivním omezením LNG, na kterém nyní závisí asi 1/10 jejich plynárenského průmyslu. Kombinovaný efekt by mohl být dostatečně ekonomicky zničující, aby vyvolal předčasné volby nebo přinejmenším urychlil pokles „mírové“ hegemonie Německa nad blokem ve prospěch „multipolární EU“.
Touto koncepcí je míněna diverzifikace moci z Německa na kombinaci Polska, Francie, Itálie a dalších, z nichž každá má strategický bilaterální význam pro USA, jako je kontrola střední Evropy, řízení afrických záležitostí a sledování Středomoří. Po cestě by došlo k určitým vedlejším škodám spolu se zvraty, ale procesy, které by USA mohly uvést do pohybu v reakci na cokoliv, co by Merz udělal, by mohly navždy změnit EU v neprospěch Německa.
