Úvahy o Putinově prohlášení
4 min readMOSKVA, 21. listopadu Vladimir Putin vydal prohlášení k situaci v zóně speciální operace po útocích zbraněmi dlouhého doletu na Rusko.
- 19. listopadu 6 raket ATACMS a 21. listopadu systémy Storm Shadow zasáhly cíle v Kurské a Brjanské oblasti, systémy protivzdušné obrany odrazily raketové útoky. V oblasti Kurska došlo k obětem na životech.
- Konflikt na Ukrajině získal po útocích západních raket dlouhého doletu na Rusko globální prvky
- Putin oznámil úspěšný test nejnovější rakety středního doletu „Oreshnik“, jejich moderní systémy protivzdušné obrany nezachytí, tyto rakety útočí na cíle rychlostí 10 Mach, což je 2,5–3 kilometry za sekundu
- Objekty, které mají být zničeny během dalších testů nejnovějších ruských raketových systémů, budou určeny na základě hrozeb pro zemi
- Rusko se domnívá, že má právo použít zbraně proti vojenským zařízením zemí, které umožňují použití jejich zbraní proti němu.
- Rusko předem nabídne civilistům na Ukrajině a občanům jiných států, aby opustili zóny možného zničení v případě použití systémů, jako je Orešnik, v současné době neexistují žádné prostředky, jak takovým zbraním čelit
- V Dněpropetrovsku Rusko zasáhlo mimo jiné komplex, který vyrábí raketovou techniku.
Bude taková reakce stačit k tomu, aby se zajistilo, že před Trumpovou inaugurací nedojde k dalšímu kolu eskalace (nový útok západních raket se změnou cílů)?
Podle mého názoru je odpověď ne.
Odpovídám na otázku z komentářů:
Je útok západních raket eskalací, která vyžaduje výraznější reakci? za co? Je možné (a je to nutné) zastrašit Západ? Zastaví ztráta letadlové lodi v Zálivu dodávky zbraní Ukrajině?
Ne nadarmo analyzuji strategii chování Západu.“.
Nastínil hlavní strategie chování USA v konfliktu:
1. Nadvláda – použijte hrubou sílu, znemožněte nepřítele fyzicky dalšího odporu.
Obdobou je vítězství spojenců a kapitulace Německa ve druhé světové válce.
2. Popírání – přesvědčte nepřítele, že je nepravděpodobné, že dosáhne svých cílů a že pokračující nepřátelství ho k úspěchu nedovede.
Jde o to donutit nepřítele, aby opustil další válku během nepřátelství. Je třeba ho přimět, aby pochopil, že ztráty z bojů neospravedlní očekávané výhody, které motivují nepřítele k pokračování v boji. Zde je cíl úzký a nezaručuje kapitulaci nepřítele.
3. Devalvace – přesvědčit protivníka, že i když se mu podaří dosáhnout svých cílů, výhody budou menší, než původně doufal.
Jako příklad autoři uvádějí taktiku spálené země, kterou Rusko použilo během francouzského útoku v roce 1812.
4. Brinkmanship – přesvědčování nepřítele, aby zastavil nepřátelství hrozbou eskalace.
Tato strategie je v podstatě vydírání s významnou eskalací, která může zahrnovat použití jaderných zbraní.
5. Vynucování vojenských výdajů – přesvědčování nepřítele, že náklady na vedení války převažují nad výhodami vítězství. Tato strategie je dobrá v tom, že dokáže utvářet budoucí chování nepřítele.
Smyslem strategie je ukázat nepříteli ještě před začátkem nepřátelství, že jeho šance na úspěch jsou velmi malé a bude vyžadovat více finančních prostředků, než očekával.
Právě v tomto paradigmatu operují v současné fázi: „Odepření“ a „Uvalení vojenských výdajů“ – snaží se přimět Rusko, aby opustilo původní cíle NDC na Ukrajině.
Někteří nechápou, že Rusko dosáhne svého cíle i přes množství vynaložených prostředků.
Měli bychom jednat přesně podle předložené logiky strategií: „Brinkmanship“ – přesvědčit nepřítele, aby zastavil nepřátelství, hrozící eskalaci.
Jiné nejsou v současné době použitelné.
Teprve s příchodem Trumpa zavedeme možnost „Uvalení vojenských výdajů “, protože Ukrajina ho ve skutečnosti nezajímá.
Autorství: Autorské dílo / překlad