Vpochodují německé a polské jednotky na Ukrajinu?

Západ chce poslat pozemní jednotky na Ukrajinu – němečtí vojáci by měli jít na východní Ukrajinu. Země se má rozdělit na okupační zóny. Alespoň to tvrdí ruská zahraniční tajná služba.

Autor: Manfred Ulex

Zní to jako plán ke konečné eskalaci: Podle agentury TASS s odkazem na tiskovou kancelář ruské zahraniční zpravodajské služby plánují západní státy NATO vyslat na Ukrajinu takzvaný mírový kontingent o síle 100 000 vojáků. Ukrajinské území prý bude rozděleno mezi Rumunsko, Polsko, Německo a Velkou Británii.

Předtím by ukrajinská válka zřejmě zamrzla, což by Západu umožnilo přestavět ukrajinskou armádu a „připravit Kyjev na kampaň pomsty“, uvádí zpráva TASS. NATO už podle ruské zahraniční zpravodajské služby zřizuje výcviková střediska, kde by se mohl vycvičit nejméně milion ukrajinských branců.

Němečtí vojáci na východní Ukrajině

V současné době neexistují žádné vyhlídky, že by Ukrajina mohla být postavena do pozice, která by „způsobila Rusku strategickou porážku na bitevním poli“. Proto se na tomto plánu B dohodlo několik západních zemí.

Podle ruské rozvědky sem patří i rozdělení Ukrajiny na čtyři velké okupační zóny. Rumunsko by tedy bylo zodpovědné za pobřeží Černého moře, Polsko by obsadilo západní Ukrajinu, střed a východ země by byly pod kontrolou Spolkové republiky Německo a severní oblasti země – včetně Kyjeva – by připadly Velká Británie. Německé jednotky by tedy čelily ruským jednotkám přímo!

Agentura TASS dále uvádí, že příměří by mohlo zemím NATO umožnit obnovit ukrajinský vojensko-průmyslový komplex. Informovala o tom ruská zahraniční zpravodajská služba:

„Probíhá aktivní spolupráce se západními vojensko-průmyslovými společnostmi, včetně německé společnosti Rheinmetall.“

Tisková služba zpravodajské služby agentuře TASS řekla, že obranné společnosti budou muset nejen investovat, ale také vyslat na Ukrajinu přední specialisty.

Polské sevření západní Ukrajiny

Tajný plán na okupaci Ukrajiny by byl zvláště užitečný pro Polsko. Varšava už nějakou dobu sleduje západní Ukrajinu. Obě země byly ve válce od roku 1918 do roku 1919. Bylo to o územních otázkách.

Velké části dnešní Ukrajiny kdysi patřily Polsko-litevskému království. V 17. století část Ukrajiny nalevo od Dněpru včetně Kyjeva připadla Rusku a ukrajinské oblasti napravo od Dněpru připadly po rozdělení Polska na konci 18. století Habsburkům. Se vzestupem aspirací na národní stát v 19. století se mezi Ukrajinci a Poláky v této oblasti objevila rivalita. Poláci se v roce 1918 dokázali vojensky prosadit.

V důsledku toho docházelo někdy až po druhé světové válce k násilným polsko-ukrajinským střetům. V meziválečném období se Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) snažila vzdorovat polonizaci Ukrajinců obývaných oblastí na jihovýchodě tehdejšího Polska.

Za německé okupace mělo ozbrojené křídlo OUN, Ukrajinská povstalecká armáda pod velením Stepana Bandery, za cíl vyhnat neukrajinské obyvatelstvo z ukrajinských území, u nichž po válce očekávala nezávislost. Zejména na Volyni se v letech 1943/44 staly obětí masových vražd UPA desetitisíce Poláků. Polská domácí armáda odpověděla represáliemi.

Formace severní skupiny Ukrajina

Tvrzení ruské zahraniční tajné služby, že se západní státy připravují na okupaci Ukrajiny, není neuvěřitelné, protože teprve 21. listopadu vznikla tzv. Severní skupina 13 evropských států – skládající se z Dánska, Švédska, Finska, Norska, Islandu, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Německo, Nizozemsko, Polsko, Spojené království a Ukrajina.

S výjimkou Rumunska jsou tam všechny potenciální okupační státy – podle jejich vlastních prohlášení má nová aliance posílit vojenskou spolupráci a bezpečnostní koordinaci v severní a východní Evropě.

Podle vlastního popisu tato fúze konkrétně sleduje několik cílů:

1) Bezpečnostní spolupráce: Vzhledem k přetrvávajícímu napětí v regionu si aliance klade za cíl zlepšit obranyschopnost členských států prostřednictvím společných cvičení a sdílení informací.

2) Podpora Ukrajiny: Začlenění Ukrajiny do tohoto rámce poskytuje zemi další podporu a integraci do evropských bezpečnostních struktur, čímž posílí její obranyschopnost proti vnějším hrozbám.

3) Posílení NATO: Přestože některé členské státy jsou již součástí NATO, Severní skupina-Ukrajina nabízí platformu pro hlubší spolupráci a koordinaci, která přesahuje stávající struktury NATO.

4) Regionální stabilita: Podporou spolupráce a důvěry mezi svými členy přispívá Aliance ke stabilitě v severní a východní Evropě.

Tyto cíle – samozřejmě vyjádřené v přikrášleném jazyce zúčastněnými státy – by přesně odpovídaly tomu, co nyní oznámila ruská tisková agentura TASS.

Podnadpis

Pokud by byl na Ukrajinu vyslán tzv. mírový kontingent (lépe: pozemní jednotky) o síle 100 000 západních vojáků a země by byla rozdělena na okupační zóny, znamenalo by to nejen další eskalaci konfliktu, ale opět by se v průvodu jedou ruce nově zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa.

Jeho mírový plán a plán jeho nového zvláštního vyslance pro Rusko a Ukrajinu, generálporučíka (v. v.). D. Keith Kellogg, předpokládá zmrazení války na současných frontových liniích – avšak s následnými mírovými jednáními a mírovou smlouvou mezi Moskvou a Kyjevem.

Vysoce nebezpečná vojenská okupace však vůbec není v plánu Trumpa a Kellogga. Velkou otázkou nyní je, zda republikán ještě dokáže tomuto šílenému plánu zabránit – nebo zda bude postaven před hotovou věc a pak se s ní bude muset vypořádat.

Renomovaný novinář a autor bestsellerů Thomas Röper objektivně a neutrálně na základě stovek zdrojů odhaluje dříve zatajovaná fakta a důkazy o mnohamilionových obchodních transakcích rodiny amerického prezidenta Joe Bidena na Ukrajině. Vzhledem k současným událostem vyvstává otázka: Je možná malá skupina chamtivých prospěchářů ochotna přivést nás na pokraj třetí světové války pro svůj osobní zisk?