VW, BASF, Thyssenkrupp: Zemětřesení začíná, Německo končí
6 min read
Německo, kdysi globální lídr v klíčových průmyslových odvětvích, jako jsou automobily, chemický a strojírenský průmysl, je konečně konfrontováno s kolapsem své ekonomické síly. Drama se zviditelnilo nejpozději, když se VW vzdal záruky zaměstnání.
Již více než sto let je Německo globálním lídrem v automobilovém a chemickém průmyslu a také ve strojírenství. Nyní se však průmyslová lokalita Německa nejen hroutí, ale stále více je na pokraji zhroucení.
Ve velkých částech západního světa probíhá deindustrializace již od 70. let 20. století. Německo bylo schopno tomuto vývoji dlouho vzdorovat. Podíl výrobního sektoru na hrubé přidané hodnotě je již 25 let relativně konstantní na 20 procentech. Německo tedy také zaujímá přední místo v Evropské unii.
Výrazně vyšší hodnotu má pouze Irsko. Ostatní velké ekonomiky jako Itálie, Španělsko a Francie zaznamenávají výrazně nižší sazby mezi 11 a 16 procenty. I ve srovnání s Velkou Británií a USA má Německo výrazně větší podíl průmyslu na celkové tvorbě ekonomické hodnoty. Důvodem této mimořádné stability bylo mimo jiné vedoucí postavení na světovém trhu a vysoká úroveň specializace řady německých společností. To byl obchodní model této země.
Vše se ale třese nejpozději od pondělí VW, zdaleka největší průmyslové skupině v Německu a nejvýkonnějšímu výrobci automobilů v Evropě, chybí 5 miliard eur, které je třeba do roku 2026 ušetřit. Garanci zaměstnání pro zhruba 120 000 zaměstnanců jen v Německu, která existuje od roku 1994, má nyní společnost jednostranně vypovědět.
Ani opuštění celých lokalit firma nevylučuje. Šlo by o absolutní prvenství v historii společnosti. Volkswagen nikdy neuzavřel závod v Německu. Obecně platí, že pro poslední uzavření lokace se musíte vrátit do minulého tisíciletí. VW naposledy uzavřel továrnu ve Westmorelandu v USA v roce 1988.
Způsob komunikace je ještě větším důvodem k obavám. VW zveřejňuje své potíže, aniž by nejprve navázal na něco konkrétního. Zaměstnanci, odbory a německá veřejnost by se zřejmě měli pečlivě připravit na to, co je čeká. Jako žádná jiná společnost Volkswagen stál za německou stabilitou a výrazně nadprůměrnými mzdami. Ale s tím by teď měl být konec.
Rozsah krize je ale mnohem větší. Ministr hospodářství Robert Habeck pravidelně zdůrazňuje, že průmysl prostě čelí „transformaci“. Současný vývoj v ekonomickém sektoru je však nutno označit spíše za jednoznačný. Přímo či nepřímo téměř každé sedmé pracovní místo v Německu závisí na automobilovém průmyslu. Průmyslová slabost má již dávno dopad na dodavatele velkého německého automobilového průmyslu.
ZF, Eissmann, Mürdter – páteř Německa se láme
ZF, největší dodavatel pro automobilový průmysl, oznámil, že do roku 2028 bude muset v Německu zrušit 14 000 pracovních míst. Dodavatel Continental také před devíti měsíci oznámil, že propustí kolem 5500 zaměstnanců. To, co se děje ve velkém měřítku ve společnostech ZF a Continental, lze v malém měřítku zopakovat pro řadu dalších dodavatelů.
Eissmann Automotive Deutschland GmbH a její německé dceřiné společnosti podaly návrh na zahájení řádného insolvenčního řízení u okresního soudu v Tübingenu. Společnost zaměstnává přibližně 1 000 lidí, jejichž pracovní místa jsou nyní ohrožena. Insolvenční návrh musela podat i skupina Mürdter. Bez práce by zde brzy mohlo být 585 zaměstnanců.
V durynské čtvrti Wartburg končí své aktivity další dvě společnosti z automobilového dodavatelského průmyslu. Jde o výrobce sedadel Lear a poskytovatele logistických služeb Reichhart, oba pracovali pro Opel. Podle odborového svazu IG Metall se uzavření těchto závodů dotkne celkem 170 pracovních míst. Totéž platí pro hesenského dodavatele Castwerk, který se specializuje na lehké komponenty vyrobené z hořčíku. Převzetí firmy se nezdařilo. Před zavřenými branami továrny nyní stojí 140 zaměstnanců.
Thyssenkrupp Automotive Body Solutions, dceřiná společnost průmyslové skupiny Thyssenkrupp, rovněž plánuje „restrukturalizaci“ svých výrobních závodů. Společnost na začátku srpna oznámila, že plánuje zrušit 400 pracovních míst v celém Německu. Ale není to jen automobilový průmysl, který má v Thyssenkrupp potíže.
V sázce je celá další existence ocelářské divize. Minulý týden ve čtvrtek několik členů dozorčí rady a výkonné rady ocelářské divize Thyssenkrupp oznámilo svou rezignaci. Sigmar Gabriel, odcházející předseda dozorčí rady, otevřeně kritizoval generálního ředitele Miguela Lópeze. Mluvil o výrazných názorových rozdílech a obvinil Lópeze ze zahájení agresivní kampaně proti vedení ocelářské divize. Gabriel tento přístup označil za vážné porušení důvěry, které znemožňuje další spolupráci. Podle Gabriela López fakticky rezignoval na ocelářský průmysl. V chemickém průmyslu se velká korporace BASF potýká také s obtížemi, které jsou v historii firmy jedinečné.
BASF zavírá v Německu
BASF zaznamenala ve druhém čtvrtletí pokles tržeb. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku tržby klesly o téměř sedm procent na 16,1 miliardy eur. S ohledem na tento vývoj vedení chemického gigantu nedávno oznámilo drastická opatření: má být realizován nový rozsáhlý program snižování nákladů v hodnotě miliard. V únoru 2024 oznámila prodej svých závodů na výrobu čpavku, metanolu a melaminu. Další rána přišla v červenci tohoto roku. Tehdy bylo oznámeno, že budou muset být uzavřena další dvě zařízení na centrále.
Společnost BASF je oporou německé ekonomiky již více než 150 let a neustálými inovacemi přispívá k průmyslovému vzestupu země. S Ludwigshafenem závisí na společnosti celé město. Jenže BASF už zřejmě nevidí budoucnost v Německu. Plánuje investovat deset miliard dolarů do nejmodernějšího průmyslového komplexu, který bude podle BASF považován za budoucí zlatý standard udržitelné výroby. To se však nepostaví u nás, ale 9000 kilometrů daleko v Číně. Významné investice proudí i do USA.
Všechny tyto události jasně ukazují, že konec Německa jako průmyslové lokality již není fiktivním scénářem. Výrobní krize je skutečná. Pokles ekonomické síly se již nedotýká pouze malých a středních firem. Mezitím i společnosti DAX, z nichž některé umožnily vzestup někdejší ekonomické síly Německa od dob císařství, začínají váznout.
