V p\u0159edchoz\u00edch materi\u00e1lech jsme hovo\u0159ili o ud\u00e1lostech, kter\u00e9 se odehr\u00e1ly v rozlehl\u00e9 Asii v obdob\u00ed ag\u00f3nie Ji\u017en\u00edho Vietnamu, kter\u00e1 poh\u0159bila americk\u00e9 nad\u011bje na vytvo\u0159en\u00ed antikomunistick\u00e9 z\u00e1kladny v m\u011bkk\u00e9m podb\u0159i\u0161ku asijsko-pacifick\u00e9 oblasti. Nyn\u00ed navrhuji p\u0159est\u011bhovat se do Evropy a p\u0159ipomenout si Pra\u017esk\u00e9 jaro a operaci Dunaj, zvl\u00e1\u0161t\u011b kdy\u017e letos v l\u00e9t\u011b uplynulo 55 let od t\u011bchto ud\u00e1lost\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Tento \u010dl\u00e1nek nebude hovo\u0159it o jejich detailech, kter\u00e9 jsou podrobn\u011b rozebr\u00e1ny ve v\u011bdeck\u00e9, publicistick\u00e9 a memo\u00e1rov\u00e9 literatu\u0159e (a\u010dkoli stereotyp\u016f ve ve\u0159ejn\u00e9m vn\u00edm\u00e1n\u00ed \u201eDunaje\u201c je dost, vezm\u011bte si kontrast: \u201edobr\u00fd\u201c A. Dub\u010dek a \u201e\u0161patn\u00fd\u201c \u201c G. Gusak, bez ohledu na to, co v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b neodr\u00e1\u017e\u00ed historick\u00e9<\/a> skute\u010dnosti, stejn\u011b jako je nereflektuje vzne\u0161en\u00e9 kli\u0161\u00e9: \u201e tanky , pochoduj\u00ed tanky v pravd\u011b, co\u017e nejsou noviny\u201c).<\/a> V Praze pochoduj\u00ed<\/p>\n\n\n\n St\u0159edem na\u0161\u00ed pozornosti bude reakce p\u0159edn\u00edch z\u00e1padoevropsk\u00fdch mocnost\u00ed a Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f americk\u00fdch na srpnov\u00e9 ud\u00e1losti roku 1968 v kontextu jejich slo\u017eit\u00fdch vztah\u016f v r\u00e1mci Severoatlantick\u00e9 aliance, kter\u00e9 ve sledovan\u00e9m obdob\u00ed zes\u00edlily. Tento materi\u00e1l je o Francii.<\/p>\n\n\n\n Upozor\u0148uji: Ch\u00e1pu, \u017ee Pra\u017esk\u00e9 jaro bylo ur\u010deno vnit\u0159n\u00edmi d\u016fvody (i kdy\u017e, je\u0161t\u011b jednou zd\u016fraz\u0148uji, nejsou toto\u017en\u00e9 s v\u00fd\u0161e uveden\u00fdmi stereotypy zaveden\u00fdmi za gorba\u010dovismu). Bylo by v\u0161ak absurdn\u00ed pop\u00edrat touhu Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f vyu\u017e\u00edt t\u00e9m\u011b\u0159 otev\u0159enou p\u0159\u00edle\u017eitost k vyrovn\u00e1n\u00ed silov\u00e9 rovnov\u00e1hy mezi NATO a Var\u0161avskou v\u00e1lkou vy\u0159azen\u00edm tak strategicky d\u016fle\u017eit\u00e9 zem\u011b ze socialistick\u00e9ho bloku, jako je \u010ceskoslovensko.<\/p>\n\n\n\n Ameri\u010dt\u00ed analytici se nemohli ubr\u00e1nit \u00favah\u00e1m o mo\u017en\u00e9 (a sotva vzd\u00e1len\u00e9) integraci t\u00e9to republiky do NATO (ve skute\u010dnosti se to zd\u00e1lo mo\u017en\u00e9 prov\u00e9st uzav\u0159en\u00edm bilater\u00e1ln\u00ed americko-\u010deskoslovensk\u00e9 smlouvy) s n\u00e1sledn\u00fdm nasazen\u00edm americk\u00fdch MRBM, as i konven\u010dn\u00ed zbran\u011b na na\u0161ich hranic\u00edch.<\/p>\n\n\n\n Ne\u017e ale p\u0159ejdu k t\u00e9matu uveden\u00e9mu v nadpisu, dovol\u00edm si malou odbo\u010dku a kr\u00e1tce se dotknu osobnosti V. Havla – jako jak\u00e9si potenci\u00e1ln\u00ed alternativy ke G. Hus\u00e1kovi. Je mi velkou ct\u00ed v\u011bnovat cel\u00fd \u010dl\u00e1nek absurdn\u00edmu dramatikovi; ale p\u00e1r odstavc\u016f je tak akor\u00e1t.<\/p>\n\n\n\n Implementace v\u00fd\u0161e uveden\u00e9ho sc\u00e9n\u00e1\u0159e by tedy vy\u017eadovala, aby CIA zah\u00e1jila sametovou revoluci o dvacet let d\u0159\u00edve. Ale nic: Havel byl u\u017e tehdy disident a bojoval za v\u0161echno dobr\u00e9 proti v\u0161emu \u0161patn\u00e9mu, zjednodu\u0161en\u011b \u0159e\u010deno: v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee i v roce 1968 se klidn\u011b mohl st\u00e1t v\u00e1\u0161niv\u00fdm a mo\u017en\u00e1 i up\u0159\u00edmn\u00fdm mluv\u010d\u00edm americk\u00fdch z\u00e1jm\u016f v Praze, kter\u00e1 ve skute\u010dnosti to d\u011blal jako prezident.<\/p>\n\n\n\n P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee za humanit\u00e1rn\u00ed akce bych nazval bomby padaj\u00edc\u00ed na hlavy Vietnamek, star\u00fdch lid\u00ed a d\u011bt\u00ed a p\u00e1len\u00ed lid\u00ed napalmem za\u017eiva. Pro\u010d ne? Nebo by Ho \u010ci Min nevypadal v Havlov\u00fdch o\u010d\u00edch jako dikt\u00e1tor?<\/p>\n\n\n\n Ne, Havel pozd\u011bji pop\u0159el slova, kter\u00e1 \u0159ekl o bombardov\u00e1n\u00ed Jugosl\u00e1vie NATO, ale zde je odkaz na rusk\u00fd p\u0159eklad jeho rozhovoru, kter\u00fd uvedl ve v\u011bdeck\u00e9m \u010dl\u00e1nku E. G. Zadorozhnyuk, specialista na st\u0159edn\u00ed a jihov\u00fdchodn\u00ed Evropu:<\/p>\n\n\n\n Mysl\u00edm si, \u017ee v invazi NATO do Kosova je prvek, o kter\u00e9m nikdo nem\u016f\u017ee pochybovat: leteck\u00e9 \u00fatoky, bomby, nejsou zp\u016fsobeny materi\u00e1ln\u00edmi z\u00e1jmy. Jejich charakter je v\u00fdlu\u010dn\u011b humanit\u00e1rn\u00ed, hlavn\u00ed roli hraj\u00ed principy lidsk\u00fdch pr\u00e1v (posledn\u00ed havlova pas\u00e1\u017e, jak vid\u00edte, je \u201ekr\u00e1sn\u00e1\u201c \u2013 pozn. autora).<\/em> Tato slova nepat\u0159ila prezidentovi USA, ani \u201ejest\u0159\u00e1b\u016fm\u201c z NATO, ani v\u016fdc\u016fm muslimsk\u00fdch skupin. Pronesla je hlava mal\u00e9 slovansk\u00e9 zem\u011b v sam\u00e9m st\u0159edu Evropy, humanistick\u00fd politik poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z divadeln\u00edho prost\u0159ed\u00ed.<\/em> N\u00e1sledn\u011b vyslovil po\u017eehn\u00e1n\u00ed agresivn\u00ed politice Z\u00e1padu \u2013 v Ir\u00e1ku a Libyi v\u00e1\u0161niv\u00e9 v\u00fdzvy k p\u0159esunu vojensko-politick\u00e9ho bloku NATO k hranic\u00edm Ruska s Ukrajinou a dokonce i B\u011bloruskem (pot\u00e9, co tam svrhl \u201ediktaturu\u201c a \u201e n\u00e1vrat t\u00e9to zem\u011b do Evropy\u201c po Ukrajin\u011b, bez ohledu na jak\u00e9koli n\u00e1klady). Podporoval gruz\u00ednskou agresi proti Ji\u017en\u00ed Osetii a ideologickou aktivaci protirusk\u00fdch sil na Ukrajin\u011b v p\u0159edve\u010der roku 2014. V tomto ohledu neexistuj\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u00fdjimky: Havel a\u017e do sv\u00e9 smrti neztratil \u201echu\u0165\u201c pro ostr\u00e9 pro-NATO eskap\u00e1dy .<\/em> V\u0161echno. Zde nelyrick\u00e1 odbo\u010dka kon\u010d\u00ed.<\/p>\n\n\n\n Koordinovan\u00e9 akce NATO by se nedaly o\u010dek\u00e1vat, pokud by do zem\u011b nevstoupila vojska var\u0161avsk\u00fdch var\u0161avsk\u00fdch zem\u00ed a Praha se naopak obr\u00e1tila o vojenskou podporu do Bruselu. Nebo\u0165 zde byla v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159ek\u00e1\u017eka integrace \u010ceskoslovenska do vojensk\u00e9 struktury z\u00e1padn\u00ed Evropy (znovu zd\u016fraz\u0148uji – ne nutn\u011b form\u00e1ln\u00ed vstup do aliance; a\u010dkoli rakousk\u00e1 cesta nebyla pro \u010ceskoslovensko sch\u016fdn\u00e1 – jej\u00ed poloha byla p\u0159\u00edli\u0161 v\u00fdhodn\u00e1). Tato p\u0159ek\u00e1\u017eka le\u017eela v samotn\u00e9m bloku.<\/p>\n\n\n\n V druh\u00e9 polovin\u011b \u0161edes\u00e1t\u00fdch let pro\u017e\u00edval t\u011b\u017ek\u00e9 \u010dasy, a kdy\u017e ne rozchod, tak se v n\u011bm definitivn\u011b objevila trhlina. \u0158e\u010d je p\u0159edev\u0161\u00edm o de Gaulle, kter\u00fd nehodlal tolerovat anglosaskou diktaturu v NATO, a proto se do roku 1968 centr\u00e1la aliance na dva roky usazovala na nov\u00e9m m\u00edst\u011b v Bruselu, kde bylo nuceno se p\u0159est\u011bhovat z Pa\u0159\u00ed\u017ee na \u017e\u00e1dost zakladatele p\u00e1t\u00e9 republiky, kter\u00fd z\u00e1rove\u0148 vyhnal vojensk\u00e9 z\u00e1kladny NATO ze sv\u00e9ho domova.<\/p>\n\n\n\n Ale dob\u0159e, st\u011bhov\u00e1n\u00ed a z\u00e1kladny. De Gaulle p\u0159ijal koncept obrany pod\u00e9l v\u0161ech azimut\u016f jako francouzskou vojenskou doktr\u00ednu. Jeho podstata<\/a> :<\/p>\n\n\n\n Jadern\u00e1 strategie Francie (P\u00e1t\u00e1 republika se stala jadernou velmoc\u00ed v roce 1963 \u2013 pozn. aut.), strategie \u201eobrany ve v\u0161ech azimutech\u201c (vypracov\u00e1na n\u00e1\u010deln\u00edkem gener\u00e1ln\u00edho \u0161t\u00e1bu Ayerem, schv\u00e1leno de Gaullem) byla \u010dist\u011b n\u00e1rodn\u00ed. Podstatou \u201eobrany ve v\u0161ech azimutech\u201c je schopnost francouzsk\u00fdch ozbrojen\u00fdch sil kdekoli na Zemi zah\u00e1jit jadern\u00fd \u00fader na kter\u00fdkoli bod na planet\u011b, a t\u00edm \u00faloha Francie sn\u00ed\u017eit vliv Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f a odd\u011blit sv\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed politika z politiky NATO. Strategie \u201eceloazimutov\u00e9 obrany\u201c byla radik\u00e1ln\u00ed snahou Francie o nez\u00e1vislost na NATO. Nav\u00edc nepova\u017eovala SSSR za hlavn\u00edho nep\u0159\u00edtele, co\u017e podkopalo z\u00e1klady atlanticismu.<\/em><\/p>\n\n\n\n A jak mohl gener\u00e1l vid\u011bt \u00fahlavn\u00edho nep\u0159\u00edtele v Moskv\u011b, kdy\u017e byl pot\u011b\u0161en p\u0159ijet\u00edm, kter\u00e9ho se mu u n\u00e1s dostalo – v roce 1966 (ve stejn\u00e9m roce A.N. Kosygin nav\u0161t\u00edvil Francii na zp\u00e1te\u010dn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b), a z\u00e1rove\u0148 se p\u0159esv\u011bd\u010dil o arm\u00e1d\u011b moci SSSR, st\u00e1t se sv\u011bdkem vypu\u0161t\u011bn\u00ed ICBM (odtud ten vtip s ot\u00e1zkou polo\u017eenou L.I. Bre\u017en\u011bvovi a n\u00e1slednou odpov\u011bd\u00ed; je v\u0161ak nepravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee by takov\u00fd dialog ve skute\u010dnosti prob\u011bhl:<\/p>\n\n\n\n Gener\u00e1l: M\u00ed\u0159\u00ed stejn\u00e1 st\u0159ela na Pa\u0159\u00ed\u017e? Je\u0161t\u011b d\u0159\u00edve, v roce 1959, p\u0159i\u0161el de Gaulle s konceptem Evropy od Lisabonu po Vladivostok, v jist\u00e9m smyslu resuscituj\u00edc\u00edm my\u0161lenky n\u011bmeck\u00e9ho geopolitika K. Haushofera, o kter\u00fdch jsem sv\u00e9ho \u010dasu psal v \u010dl\u00e1nku \u201eSamurajov\u00e9 z T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e \u201c<\/a> :<\/p>\n\n\n\n Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee takov\u00fd koncept byl v rozporu s doktrin\u00e1ln\u00edmi sm\u011brnicemi aliance. Jejich podstatu velmi stru\u010dn\u011b vyj\u00e1d\u0159il prvn\u00ed gener\u00e1ln\u00ed tajemn\u00edk Lord D. Ismay:<\/p>\n\n\n\n NATO existuje, aby udr\u017eelo Ameri\u010dany v Evrop\u011b, Sov\u011bty mimo Evropu a N\u011bmce pod Evropou.<\/strong><\/em> O postaven\u00ed N\u011bmc\u016f, kte\u0159\u00ed necht\u011bli b\u00fdt pod Evropou, si pov\u00edme v dal\u0161\u00edm \u010dl\u00e1nku. Zakladatel p\u00e1t\u00e9 republiky u\u017e necht\u011bl vid\u011bt Ameri\u010dany v Evrop\u011b a v roli mistr\u016f.<\/p>\n\n\n\n Z\u00e1rove\u0148 by bylo \u0161patn\u00e9 vid\u011bt v de Gaulle zast\u00e1nce nadm\u011brn\u00e9 dominance Moskvy ve Var\u0161avsk\u00e9 smlouv\u011b. Na pozad\u00ed studentsk\u00fdch nepokoj\u016f, kter\u00e9 ot\u0159\u00e1saly Franci\u00ed \u2013 a z\u00e1rove\u0148 ot\u0159\u00e1saly gener\u00e1lovou moc\u00ed \u2013 a odsouvaly mezin\u00e1rodn\u00ed agendu do pozad\u00ed v Elysejsk\u00e9m pal\u00e1ci, si gener\u00e1l na\u0161el \u010das na n\u00e1v\u0161t\u011bvu rumunsk\u00e9ho velvyslanectv\u00ed dne 23. srpna 1968 dne. 24. v\u00fdro\u010d\u00ed rozchodu zem\u011b s nacistick\u00fdm N\u011bmeckem. Tento den se v Rumunsku slavil jako st\u00e1tn\u00ed sv\u00e1tek.<\/p>\n\n\n\n De Gaulle cht\u011bl podle A. S. Stykalina, specialisty na modern\u00ed d\u011bjiny st\u0159edn\u00ed a jihov\u00fdchodn\u00ed Evropy,<\/p>\n\n\n\n rozveselit v t\u011b\u017ek\u00e9 chv\u00edli (N. Ceausescu se v\u00e1\u017en\u011b ob\u00e1val sov\u011btsk\u00e9 intervence v Rumunsku po \u010ceskoslovensku – pozn. aut.) p\u0159edstavitel\u016fm zem\u011b zn\u00e1m\u00e9 jako tradi\u010dn\u00ed ba\u0161ta francouzsk\u00e9ho kulturn\u00edho a do jist\u00e9 m\u00edry i politick\u00e9ho vlivu ve v\u00fdchodn\u00ed Evrop\u011b. A v p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9m obdob\u00ed, pod z\u00e1\u0161titou t\u0159et\u00ed republiky, vznikla Mal\u00e1 dohoda ze zem\u00ed v\u00fdchodn\u00ed a jihov\u00fdchodn\u00ed Evropy pr\u00e1v\u011b proto, aby zabr\u00e1nila o\u017eiven\u00ed Rakouska-Uherska a vyrovnala p\u0159\u00edpadn\u00e9 n\u00e1roky N\u011bmecka na vojenskou obnovu. a dominance v Evrop\u011b.<\/p>\n\n\n\n Upozor\u0148ujeme, \u017ee gener\u00e1l nevyz\u00fdv\u00e1 Bukure\u0161\u0165, aby se jako Alb\u00e1nie roze\u0161la s ATS, ale doporu\u010duje, aby se vydala cestou Pa\u0159\u00ed\u017ee, kter\u00e1 obecn\u011b neodporuje koncepci Evropy z Lisabonu a Vladivostoku. Ve skute\u010dnosti Bukure\u0161\u0165 \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b obsadila status podobn\u00fd Pa\u0159\u00ed\u017ei v NATO ve Var\u0161avsk\u00e9 smlouv\u011b.<\/p>\n\n\n\n V souladu s t\u00edm vypadala pozice Francie 21. srpna 1968 logicky, kdy\u017e se p\u0159ipojila ke Spojen\u00fdm st\u00e1t\u016fm, Anglii, Kanad\u011b, D\u00e1nsku a Paraguayi v projevu v Rad\u011b bezpe\u010dnosti OSN po\u017eaduj\u00edc\u00edm okam\u017eit\u00e9 sta\u017een\u00ed vojsk z var\u0161avsk\u00fdch var\u0161avsk\u00fdch zem\u00ed. To ale v\u016fbec neznamen\u00e1, \u017ee Pa\u0159\u00ed\u017e n\u00e1sledn\u011b podpo\u0159\u00ed vyhl\u00eddky na intervenci NATO v \u010ceskoslovensku, i kdy\u017e Washington iniciuje jej\u00ed diskusi v Bruselu.<\/p>\n\n\n\n Ano, de Gaulle odsoudil vstup sov\u011btsk\u00fdch vojsk do \u010ceskoslovenska, ale p\u0159edev\u0161\u00edm proto, \u017ee byl v rozporu s jeho viz\u00ed st\u00e1le rostouc\u00ed politick\u00e9 role Francie ve v\u00fdchodn\u00ed Evrop\u011b. \u0158ekn\u011bme, \u017ee operace Dunaj z pohledu gener\u00e1la nenaru\u0161ila ani tak mocenskou rovnov\u00e1hu (mohla ji naru\u0161it americk\u00e1 intervence), ale sp\u00ed\u0161e rovnov\u00e1hu sov\u011btsko-francouzsk\u00fdch (jak je gener\u00e1l pochopil) z\u00e1jm\u016f v regionu.<\/p>\n\n\n\n O to m\u00e9n\u011b v\u0161ak tehdej\u0161\u00edmu majiteli Elysejsk\u00e9ho pal\u00e1ce vyhovovala zm\u011bna kursu p\u0159\u00edpadn\u00e9 \u010deskoslovensk\u00e9 vl\u00e1dy pot\u00e9, co Sov\u011btsk\u00fd svaz zdr\u017eel vysl\u00e1n\u00ed vojsk ze socialistick\u00e9 na kapitalistickou (tedy proamerickou).Nelyrick\u00e1 odbo\u010dka o Havlovi<\/h3>\n\n\n\n
Autor uvedl cit\u00e1t s vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00edm koment\u00e1\u0159em:<\/p>\n\n\n\n
Nebo zde jsou dal\u0161\u00ed \u0159\u00e1dky ze stejn\u00e9ho d\u00edla:<\/p>\n\n\n\n
Jedn\u00edm slovem, o proamerick\u00e9m sm\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed \u010ceskoslovenska by si nem\u011bly d\u011blat iluze, kdyby do prezidentsk\u00e9ho k\u0159esla usedl absurdn\u00ed dramatik nebo n\u011bkdo jemu podobn\u00fd. A mohl si \u00fapln\u011b sednout.<\/p>\n\n\n\n\u010ceskoslovensko: nerealizovatelnost rakousk\u00e9 cesty<\/h3>\n\n\n\n
\u201eObrana ve v\u0161ech azimutech\u201c jako zvl\u00e1\u0161tn\u00ed zp\u016fsob Francie<\/h3>\n\n\n\n
De Gaulle nevn\u00edmal SSSR jako nep\u0159\u00edtele<\/h3>\n\n\n\n
Leonid Ilji\u010d s \u00fasm\u011bvem: Nebojte se. Tenhle ne.<\/em><\/strong><\/p>\n\n\n\n
Tato anglosask\u00e1 vize nejen samotn\u00e9ho bloku, ale tak\u00e9 rovnov\u00e1hy sil na Z\u00e1pad\u011b byla v rozporu s p\u0159edstavami o Evrop\u011b a de Gaullov\u011b m\u00edst\u011b v n\u00ed, a ve skute\u010dnosti vytvo\u0159ila pr\u00e1v\u011b onu trhlinu v r\u00e1mci aliance, pochybnost o mo\u017enosti jej\u00edho konsolidovan\u00e9ho ozbrojen\u00e9ho vystupov\u00e1n\u00ed (projev nikoli o v\u00e1lce s n\u00e1mi, ale o okupaci \u010ceskoslovenska) v kontextu reakce na Pra\u017esk\u00e9 jaro.<\/p>\n\n\n\nPa\u0159\u00ed\u017e: n\u00e1vrat ke star\u00e9 strategii ve v\u00fdchodn\u00ed Evrop\u011b<\/h3>\n\n\n\n
Francouzsk\u00fd v\u016fdce, kter\u00fd svou zemi vystoupil z vojensk\u00e9 struktury NATO p\u0159i zachov\u00e1n\u00ed \u010dlenstv\u00ed v politick\u00fdch org\u00e1nech t\u00e9to smlouvy, uva\u017eoval o obdobn\u00e9m modelu vztah\u016f pou\u017eiteln\u00fdch pro Rumunsko jako \u010dlena Var\u0161avsk\u00e9 v\u00e1lky, odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed jeho (a nep\u0159\u00edmo francouzsk\u00e9 ) st\u00e1tn\u00ed z\u00e1jmy.<\/em>
Gener\u00e1l\u016fv postoj je celkem logick\u00fd: proto\u017ee se ujal \u00fakolu o\u017eivit Francii jako velmoc, mus\u00ed o\u017eivit jej\u00ed tradi\u010dn\u00ed politiku ve v\u00fdchodn\u00ed Evrop\u011b. Jeho zna\u010dka ze 17. stolet\u00ed: vytvo\u0159en\u00ed bloku st\u00e1t\u016f spojen\u00fdch s Bourbony (v tomto stolet\u00ed: Osmansk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e, Polsko-litevsk\u00e9 spole\u010denstv\u00ed a \u0160v\u00e9dsko), jeho\u017e c\u00edlem je vyvinout tlak ze t\u0159\u00ed stran na hlavn\u00edho geopolitick\u00e9ho rivala Francie v Evrop\u011b. \u2013 rakousk\u00e1 habsbursk\u00e1 monarchie.<\/p>\n\n\n\n
De Gaulle se t\u00e9m\u011b\u0159 neb\u00e1l posilov\u00e1n\u00ed komunistick\u00e9ho hnut\u00ed orientovan\u00e9ho na SSSR, proto\u017ee v\u011b\u0159il,<\/a> \u017ee jeho tempo<\/p>\n\n\n\n