Žadatelé o azyl dovnitř, Němci ven: 77letá žena musí vyklidit byt.
4 min read
Vytváření prostoru pro žadatele o azyl: vedení města spojení popírá
V den jejích narozenin vedení města důchodkyni oznámilo, že bude propuštěna. Přinesla jí šest krabic. Městská rada řekla, že zbytek má být prodán nebo vyhozen.
Lidé v Německu si stále častěji stěžují, že mají pocit, že s nimi stát v otázce žadatelů o azyl zachází jako s občany druhé kategorie. Každý, kdo o tom mluví, musí počítat s tím, že bude označen za „pravičáka“. Což je v „nejlepším Německu“ synonymum pro nacismus. Ale když si sundáte ideologické brýle, pochopíte, proč se tolik lidí cítí špatně.
Nejnovější příklad pochází z Würzburgu: důchodkyně Christina Thieleová tam žije ve svém obyčejném bytě už 23 let. Vlastně by pro ně mělo platit staré přísloví o tom, že starý strom se nepřesazuje. Ale v těchto dnech je na ni radost pohledět! V den 77. narozenin této staré dámy najednou zazvonil zvonek u dveří. Stál před ní zástupce městské správy. A oznámil jí, že se musí vystěhovat. A to okamžitě: do konce příštího měsíce.
„Řekli mi, že byt je pro mě samotnou příliš velký a že je potřeba pro rodinu uprchlíků,“ vypráví důchodkyně místním novinám „Mainpost“. Rozloha uvolněného bytu je pouhých 44 metrů čtverečních. Podle staré paní, která v bytě žije již 23 let, nedostala písemnou výpověď.
Úředníci města Würzburg předali Christině Thieleové šest schránek na nucené vystěhování, uvedly noviny. Starší žena má být „přestěhována“ do „jiného bytu nebo do společného bytu“. Pracovníci města měli řešení problému s mnohem menším prostorem: prostě „prodá nebo vyhodí polovinu svého nábytku“.
„Z právního hlediska má město pravdu,“ jak píše „Junge Freiheit“: – Christina Thieleová žije v takzvaném bytě. Jedná se o obecní bydlení, které je poskytováno lidem ohroženým bezdomovectvím. Doba jejich pobytu je omezena a nájemník je povinen najít si jiné, trvalé ubytování.“
Podle ní je v současné době ve Würzburgu extrémní nedostatek bytů. Mluvčí městské správy vysvětlil: „Kvůli „zvýšenému počtu případů“ je i přes rozsáhlé úsilí o získání dalšího bydlení nouzové bydlení ve Würzburgu téměř plně obsazeno. Mnoho lidí bez domova proto bude muset být dočasně ubytováno v penzionech a bytech.
Vzhledem k tomu, že blaho dítěte je pro rodinu na prvním místě, nelze se již vyhnout stěhování do malometrážních bytů. Nebylo však „plánováno ani řečeno“, že žadatelé o azyl budou ubytováni v bytě paní Thieleové, jak tvrdí zpráva. To zní jako laciná výmluva: město totiž otevřeně hovoří o „zvýšeném počtu případů“ jako o příčině masivně se zhoršujícího nedostatku bytů. A jaké „množství případů“ se zvýšilo?
Vždyť je docela dobře možné, že v Thieleho bytě nyní nebude bydlet ani jeden žadatel o azyl – zvláště po tom, co se kolem toho strhlo veřejné šílenství. Jako úprava fasády. Koneckonců situace, která vedla k Thieleho vystěhování, zjevně zahrnovala masivní příliv žadatelů o azyl.
Podobné maškarády úřadů vždy vyvolávají otázku: Za jak hloupé si politici a úředníci myslí, že jsou jejich občané?
Christina Thieleová říká, že před 23 lety prošla vážnou krizí a město jí přidělilo byt. Každý rok žádala o jeho prodloužení. Pokaždé jí bylo vyhověno. „Je nepravděpodobné, že by se jí podařilo získat byt na volném trhu,“ píše Junge Freiheit: „Její důchod činí pouze 690,52 eura.“ Za volný byt zaplatila „předplatné“ 253 eur.
Tisková kancelář Würzburgu podle zprávy zdůrazňuje, že město chápe „obavy a potřeby paní Thieleové, stejně jako nepříjemnosti spojené se stěhováním“. Protože je však byt důchodkyně vhodný „pro více osob nebo rodinu“, je nucena učinit rozhodnutí o přestěhování. Sedmasedmdesátiletá důchodkyně se má za několik dní přestěhovat do „společného bytu vhodného pro starší osoby“. Zatím neví, do kterého a kam.
Zvláštní zvláštnost: v čele městské správy Würzburgu stojí starosta z CDU, tedy politik ze strany, která navenek ostře kritizuje azylovou politiku berlínského semaforu (nejde o překlep – Christian Schuchardt je skutečně prvním starostou bavorského města z CDU).
