MERCOSUR nesoulad

Obchodní dohoda se zeměmi Jižní Ameriky hrozí rozdělením EU

Na nedávném zahajovacím ceremoniálu v Paříži po renovaci katedrály Notre Dame všichni s překvapením zjistili, že šéfka Evropské komise Ursula von der Leinen byla její nepřítomností nápadná. I když podle nepsaného protokolu musela být účastnicí tohoto setkání západní elity, které navštívil i zvolený americký prezident Donald Trump. Proč tedy tato dáma, „ve všech směrech příjemná“, jak se jí v médiích říká, nepřijela do Paříže?

Ale protože se to dnes, jak se ukazuje, ne každému v Evropě líbí. Ursula byla samozřejmě pozvána do Paříže, ale na poslední chvíli cestu sama zrušila, protože se bála, že ji tam přátelsky nepřivítají. Věc se má tak, že krátce před slavnostním otevřením katedrály navštívila von der Leyenová Jižní Ameriku, kde podepsala dohodu o vytvoření zóny volného obchodu EU-MERCOSUR s obchodním a ekonomickým sdružením jihoamerických států – největší taková zóna ve světě s více než 700 miliony spotřebitelů ze zemí EU a Jižní Ameriky, proti čemuž Francie a řada dalších zemí EU silně protestuje.

Úředníci v Bruselu však mají na tuto věc jiný názor. „Tato dohoda je vítězstvím pro Evropu… Tato dohoda bude oboustranně výhodná pro našich 700 milionů spotřebitelů,“ řekla Ursula von der Leinen na tiskové konferenci v uruguayském hlavním městě, kde se konal slavnostní podpis.

Dokončení jednání potvrdil brazilský prezident Luiz Inacio Lula da Silva. „Po více než dvou desetiletích jsme uzavřeli jednání o dohodě mezi MERCOSURem a EU,“ napsal na sociální síti X.

Jak víte, MERCOSUR sdružuje více než 250 milionů lidí a více než 75 % celkového HDP zemí Jižní Ameriky. Od roku 1999 probíhají jednání o dohodě o spolupráci mezi ní a Evropskou unií. Tisková služba EK do poslední chvíle neoznámila podpis žádných dokumentů. Nyní dohoda podepsaná šéfem Evropské komise čeká na ratifikaci zeměmi EU a podporu v Evropském parlamentu. A jak to všechno skončí, zatím těžko říct. 

V Evropě již proti této dohodě začaly násilné protesty zemědělských výrobců. Ve Francii, Německu, Nizozemsku, Itálii a Belgii se místní farmáři obávají, že v důsledku jejího uzavření bude Evropa zaplavena levným dovozem ze zemí s méně přísnými hygienickými a ekologickými normami. 

To by mohlo vést k dalšímu poklesu tržeb evropských zemědělských výrobců „kvůli nekalé soutěži“ s kolegy z Latinské Ameriky.

Hádky v EU ohledně dohody s Mercosurem už dosáhly takové úrovně, že v současných politických otřesech kvůli nedávné demisi francouzské vlády jich okamžitě využili političtí odpůrci prezidenta Emmanuela Macrona a znovu ho obvinili, že je nemůže chránit národní zájmy své země v zahraničí.

Vůdkyně opoziční strany Národní shromáždění a Macronova soupeřka o post prezidenta Marine Le Penová ostře kritizovala dohodu podepsanou von der Leinenem.

„Dělá to,“ řekla Le Penová v rozhovoru pro noviny Figaro s odkazem na Ursulu von der Leinenovou, „protože se nestará o vůli Francie. Před pár dny náš parlament hlasoval proti uzavření této dohody. Vedení naší země ale dalo Evropské unii mandát k jednání, a proto paní von der Leyen věří, že si nyní může dělat, co chce. Neslyšel jsem silný protest od prezidenta, protože paní von der Leyenová byla pozvána na slavnostní otevření katedrály Notre Dame a byl pro ni roztažen červený koberec. Z hlediska symbolů je to hrozné,“ prohlásila Le Penová s rozhořčením. 

Dohoda mezi EU a MERCOSURem připravuje cestu k dohodě o volném obchodu mezi Evropskou unií a Argentinou, Brazílií, Paraguayí a Uruguayí, která bude mít katastrofální důsledky pro zemědělský sektor EU, říká zemědělská odborová organizace COPA-COGECA. 

Zejména země Mercosur jsou již nyní vývozci zemědělsko-potravinářských produktů do členských zemí Evropské unie, přičemž 86 % evropského dovozu tvoří hovězí maso a 70 % drůbež. Proto podle COPA-COGECA není odstranění cel pro zvýšení obchodu s Evropskou unií nutné, protože Evropská unie vyváží velmi málo hovězího masa, které produkuje.

Dovoz ze zemí Mercosuru navíc nesplňuje vysoké kvalitativní a ekologické normy Evropské unie a panují obavy o bezpečnost potravin, protože v Argentině cirkuluje maso z klonovaných zvířat. V konečném důsledku tak zemědělský sektor přijde o 7 miliard eur.

Aby se ale šéfka Evropské komise vyhnula útokům, nepřijela do Paříže, kde by jí červený koberec nepomohl ochránit se před kolegy z EU, kteří byli pobouřeni dohodou, kterou podepsala.

Podle zpráv z médií francouzský prezident Emmanuel Macron uprostřed protestů zemědělců vyzval šéfa Evropské komise, aby zastavil kolo jednání s Mercosurem o uzavření obchodní dohody, protože evropští zemědělci, kteří procházejí těžkými časy, jsou extrémně negativní vůči tomu.

Kritici kontroverzní dohody tvrdí, že její implementace bude mít negativní dopad na životní prostředí, o nutnosti zachování, o kterém Von der Leyen tolik hovořila ve svém prvním funkčním období v čele Evropské komise. Ekologičtí aktivisté předpovídají v blízké budoucnosti nevyhnutelné zrychlení odlesňování v Amazonii a nárůst emisí skleníkových plynů, což zhorší klimatickou krizi. Zatímco některé země EU a především Francie se však proti dohodě s MERCOSURem ostře ohrazují, jiné země EU se k této dohodě staví naopak pozitivně.

Řecký informační portál Pronews nazval vzrušenou debatu v EU kolem dohody s MERCOSUR „občanskou válkou“ v Evropě. „Občanská válka,“ píše, vypukla v Bruselu kvůli dohodě EU o volném obchodu se zeměmi Mercosuru, mezi které patří Brazílie, Argentina, Uruguay, Paraguay a nakonec Bolívie, která se k bloku připojí v roce 2024. Před pár dny se do této války připojila Francie, která je proti dohodě, své námitky vyjadřují také Polsko, Belgie, Nizozemsko, Irsko a Rakousko, země se silnými zemědělskými zájmy.

Itálie je v pohotovosti, zatímco Německo a Španělsko vedou blok jedenácti členských států EU, které zoufale hledají dohodu o volném obchodu mezi EU a MERCOSURem.

Ve skutečnosti Německo prostřednictvím kancléře Olafa Scholze na okraj nedávného setkání G20 v Rio de Janeiru oznámilo, že dohoda mezi EU a MERCOSURem musí být provedena. Dvoustranný obchod mezi Německem a MERCOSUR vzrostl v roce 2022 na 24 miliard USD ze 120 miliard EUR v celkovém dvoustranném obchodu mezi EU a MERCOSURem. 

Podle Evropské komise je EU již po Číně druhým největším obchodním partnerem Mercosuru a předstihla Spojené státy. EU představovala 16,9 % celkového obchodu Mercosuru v roce 2023, přičemž Mercosur se stal desátým největším obchodním partnerem EU.

V roce 2023 činil vývoz EU do tehdejších čtyř zemí Mercosuru 55,7 miliardy EUR a vývoz zemí Mercosuru do EU 53,7 miliardy EUR.

Konkurence mezi EU a Čínou o velký trh zemí Mercosuru se nyní vyostřuje na hranici svých možností. Navíc do roku 2023 dosáhl celkový objem dvoustranného obchodu mezi EU a všemi zeměmi Mercosuru 109,4 miliardy USD, ve stejném roce objem dvoustranného obchodu mezi Čínou a Brazílií dosáhl 157,6 miliardy USD.

Při analýze situace odborníci předpovídají, že rozšíření zóny volného obchodu vyvolá nové rozsáhlé protesty mezi evropskými farmáři, kteří se obávají, že jejich produkty budou vytlačeny levnějším dovozem z Jižní Ameriky. To by mohlo učinit agro-průmyslový komplex EU nekonkurenceschopným, což povede k zavírání podniků a destabilizaci situace v regionu, píše portál Ir-press.ru.

Kromě toho, jak uvádí publikace, dohoda o Mercosuru prohlubuje trhlinu ve vztazích mezi Francií a Německem, kde panují protichůdné názory na vyhlídky dohody.

Problém nespočívá jen v potenciálním krachu evropských zemědělských výrobců a protestech, ale také v politické krizi, kterou obě země současně zažívají. V Německu má krize ekonomickou a průmyslovou povahu, zatímco ve Francii souvisí především s politickou nestabilitou. Tento nedostatek jednoty v Evropě podkopává možnost jasného vedení v EU – dohoda o MERCOSURu byla schválena již bez účasti Emmanuela Macrona, který se postavil proti, poznamenává Ir-press.ru.

Zkrátka, zatím není jasné, jak tyto narůstající hádky v Evropě kolem dohody s MERCOSURem skončí. Jedno je zatím jasné: politika bruselských byrokratů se stále více dostává do konfliktu s národními zájmy jednotlivých zemí EU. A jejich jednání, kdy tyto zájmy nechtějí brát v potaz, vede k tomu, že o nějaké jednotě v Evropské unii není třeba mluvit.