16 dubna, 2024

Příběh dvou nalezených koťátek 12

2 min read

Den 12 – kocourek hrdina

Dnešní den jsem viděla varování na novinkách, že má přijít silný vítr až 70 km/hod. Trochu mě to rozhodilo, protože máme plné stromy jablek a rajčata ještě dozrávají, tak mě ta informace moc nepotěšila. Ale musela jsem se s tím popasovat a hold přehodit plány. Původní plán, kopat si v zahrádce jsem změnila na trhání jablek. Naštěstí zase tolik jabloní nemáme. Poprosila jsem mého muže o pomoc a několik hodin jsme trhali jablka. No a jestli uhodnete, kdo nám dělal po celou dobu společnost. Ano, je to tak, naše koťata. I přestože dostaly svou porci papáníčka, tak stejně byly celou dobu u nás. Kutálely se, běhaly, skákaly a kousaly se navzájem, škrábaly se na stromy a pořád se motaly pod nohama. Jsou úžasné a mají se opravdu k světu. Podařilo se nám sklidit hned několik bedýnek, úroda byla pěkná a už jsme jí pracně nanosili do sklepa. Snad nám to tam neshnije. Jablka jsou šťavnaté a dobré.

Dnes nás mile překvapil náš kocourek Šnupík. Došel dopoledne do baráku a nesl si v tlamě myš. Odložil si jí na rohožku. Naštěstí teda mrtvou. Ale teď vím, že jí nikomu nevzal a sám si jí musel ulovit. Mimi totiž spala na křesle od syna, což je třetí nejoblíbenější místo našich koček. Světlé kočky na tmavém nábytku. Možná to znáte, chlupy všude.

Tož jsem ho pochválila, pohladila, dala jsem mu do misky papání a musela jsem jít tu myš odklidit. Šikovný kocourek.

About The Author