16 dubna, 2024

Příběh dvou nalezených koťátek 13

3 min read

Den 13 – mrtvola v rybníce

Dnes jsme si pozvali návštěvu na kotlíkový guláš. Jsou to naši přátelé už několik let a pravidelně se zveme na nějakou tu dobrotu. A pokaždé je to v pátek večer. Poslední dobou se hodně grilovalo a tak jsme si vymysleli něco nového, kotlíkový guláš, ale na skutečném ohni. Už jsme ho vyzkoušeli vloni a mělo to u rodiny velký úspěch, tak jsme si troufli i tentokrát pozvat naše přátele.

Na to, aby se ale mohl dělat kotlíkový guláš na ohni, ten oheň někdo musí připravit. A to padlo na chlapy. Manžel vzal syna, aby společně nachystali oheň a trojnošku s kotlíkem. Na mě a dceru zůstala příprava jídla. Recept naleznete zde – Kotlíkový guláš.

Když došli k rybníčku, kde máme udělané ohniště, byli šokováni. Hned na kraji ležel ve vodě náš milovaný kačer – indický běžec. A kousek dál byla jeho kačenka, samička, která ho pořád volala a snad se i snažila přivést zpět mezi živé. Což samozřejmě nešlo, měl prokouslý krk. Nejspíše od lišky. Tak ho syn vylovil z vody a vyndal ven na břeh. “Kdo to udělal, chudákovi?” ptal se náš syn. “Netuším, snad kuna či liška. Vždyť víš, že tady už nějakou dobu chodí.”odpověděl otec.

Když jsem přišla já a viděla jsem chudáka kačera, bylo mi to líto. Nejvíce líto mi přišla kačka, která za námi chodila celý večer, co jsme seděli kousek od rybníku a vařili si večeři. Kvákala tam na nás, snažila se komunikovat, ale marně. Kačerovi to nepomohlo. Celý večer ho volala. Bylo to tak smutné.

Koťata si za námi došla také, protože jsou to velmi zvědavé stvoření a prostor mezi dílnou a jinými budovami už mají zmáknutý. Teď přichází doba průzkumů a tak je potkáváme různě v zahradě. Často jsou v blízkosti i slepice. Je to legrace. Zvířátka se drží pospolu. Když jsme seděli a čekali u ohniště, tak za nimi dorazila i naše kočka Mimi. Netrvalo to dlouho a byli jsme svědky, jak skočila po něčem v trávě a už si nesla hrdě v tlamě myš. Naštěstí nešla naším směrem. To by jsme nebyli odvázaní. Už tak jsme seděli kousek od mrtvoly.

Mezitím se ochladilo a po sedmé začínala tma. Dojela návštěva a viděli, že máme dnes super novinku, “večeři v trávě”.. Tož ne, v trávě jsme nejedli, jen vařili. Ale zní to dobře. Gulášek jsme si pak snědli doma, pěkně v teplíčku s chlebíčkem, dali jsme si červené vínečko a kamarádka nám připravila i patyzónové moc dobré placičky. Všem chutnalo a večeře se vydařila. Jen ten chudák kačer, ten nás mrzel. Jakpak to dopadne, co chudák kačka. Zvládne sama noc? Nezakousne jí také něco?

About The Author