16 dubna, 2024

Příběh dvou nalezených koťátek 6

2 min read

Den šestý – tvaroh všude

“Zlobivé čičiny, to se dělá?”… Možná taky trochu nenažrané, pomyslela jsem si. Do rána nepočkaly a tvaroh si našly. Na Kuličce bylo i krásně vidět, že vlezla do toho velkého kelímku hlavou. K mému docela velkému překvapení se opět směřovaly k misce, že je prázdná. Už fakt nevím, co dělat. Hold jsem jim dala třetinku konzervy pro koťátka a uvidíme, jak to dopadne.

Hlava až po krk špinavá, tvaroh zaschlý na morouvatém kožíšku, vypadala jako malý strašák. A zrovna hlavy se u koček nemají mýt. Takže pěkně pod sprchu a souboj s kočkou. Naštěstí to dopadlo dobře, akce byla rychlá. Ale Kulička si zabojovala. Trochu utřít a hlavně opatrně na ouška. Krásně už začíná svítit sluníčko, tudíž nemám strach, že by to brzy neuschlo.

Před obědem se už ukázal i děda, který si jako šťastný důchodce spinká až do desíti, takže o ničem nevěděl, umyl kočku pro jistotu znovu. On si naopak myslel, že se někde vyválela; neptala jsem se kde. Máme dost drzé slepice, které si chodí, kam chtějí, tak je pravidelně nacházíme i u žrádla od kočiček, a jelikož jsou to velmi drzé slepice, kudy chodí, tudy trousí. Takže si asi umíte domyslet obavy dědečka.

Dcera si pravidelně cvičí jógu na své oblíbené karimatce. Již roky je zvyklá, že s ní cvičí zároveň naše kočka Mimi. Pokaždé si lehne na to nejnemožnější místo a překáží. Ale to naší kočce nikdy nevadilo a holka si hold zvykla. Za ty roky jsou v určité harmonii a když přicházím do obýváku, nejednou jsem viděla, jak v rohu leží kočka a holka se protahuje. Mimi nikdy necvičí, ta jen leží. Hlavně že pozice kočky… Nikdy jsem jí neviděla. No, ale proč to vyprávím? Nastala nová situace. Venku je tak krásně, že si holka vzala karimatku před barák, kde už číhají naše koťata. Chvíli na to mi došla fotka přes Telegram s titulkem: Mami, podívej. Takže jsme možná našli způsob jak trochu vypracovat jejich kulaté těla. Budou cvičit jógu. Začátky jsou těžké, takže začali pozicí ” jak široký, tak dlouhý.”

About The Author