13 května, 2024

Rothschildovská chobotnice

24 min read

Napsal: Vlasa Sindjelič

Marxismus, globalismus, nový světový řád, liberalismus… Všechno toto jsou euforismy pro fenomén ztělesněný v neviditelné říši rodiny Rothschildů. Rothschildové neumírají, jednoduše odcházejí do dějin a jejich místa jsou nenápadně převzata jejich syny a vnuky. Říká se, že starý pan Jacob opustil scénu a že jeho místo zaujímá jeho syn Nathan (Nathaniel Philip Rothschild, který nosí jméno zakladatele anglické větve Rothschildů). Těžké břemeno padlo na útlé ramena mladého dědice. Ale Nathan není sám. Ve správě impéria mu budou pomáhat jeho strýcové Evelyn a Edmund a ostatní členové anglické větve rodiny (Catherine, Emma, ​​Leopold), ale také jeho francouzští bratranci (David, Eduard…).

Rodina Rothschildů financuje guvernéry, premiéry, ministry, poradce…., kteří zajišťují, aby vše běželo podle velkého plánu. Evropská unie byla vytvořena Rothschildovými (Schumann, Chazar). EU je vykořisťovatelem Ruska, které by mělo být zbaveno sibiřského břemene. S cílem dokončit tento záměr Rothschildovi zaměstnali Sorose, Berezovského, Chodorovského, Kasparova, Mittalovce…

Pokud chceme odhalit pozadí a příčiny těchto událostí, musíme se ponořit do temných dějin chazarské dynastie Rothschildů, identifikovat agenty, šedé eminence, chamtivé politiky, stejně jako mechanismus jejich akcí.

Začněme s Rothschildovými, hlavními postavami. Právě oni jsou ti, kdo sedí v čele stolu.

Kdo jsou dnešní Rothschildovi?

Přestože od druhé světové války Rothschildovská oddělení pro vytváření veřejného mínění ujišťovala lidi, že moc Rothschildů je dnes bezvýznamná a že jsou známá hlavně díky svým vinicím ve Francii nebo zahradám nebo dobročinnosti ve Velké Británii, realita ukazuje zcela odlišný obraz.

Stávajíc na základech, které položili jejich otcové a staří otcové, dnešní potomci jen dokončují misi, která trvá již několik staletí. Dnes jsou Rothschildovi parním motorem chazarského vlaku, směřujícího na Rusko a jeho šíří Sibiř. Tento vlak, který přejíždí přes Balkán, má být naplněn armádami nově naverbovaných členů NATO, kteří budou bojovat za Rothschildovskou říši.

Červený Štít z Frankfurtu

Za účelem lepšího obeznámení se s novým panovníkem a jeho vévodami, podívejme se na rodokmen a chronologii této dynastie. Celý příběh začíná na konci osmnáctého století Amshelem (nebo Mosezem Bauerem) Rothschildem.

Rothschildovi (Rothschild v překladu znamená „červený štít“) pocházejí z německého města Frankfurt. Není náhodou, že toto město je největším finančním centrem Evropské unie. Je velmi příznačné, že Frankfurt je sídlem Evropské Centrální Banky a všech hlavních Evropských a Amerických bank, které jsou převážně kontrolovány dynastií. Frankfurtská burza cenných papírů (jedna z nejdůležitějších na světě) je přilehlá k „Deutsche Borse“ kterou vlastní Rothschildovi prostřednictvím jejich „Children’s Investment Trust“ a „Atticus Capital“ na jedné straně a jejich větvemi „Merrill Lynch“ a „Fidelity Investments“ na straně druhé. Kromě toho, erb města Frankfurt je červený štít! Tento symbol je datován do období Chazarské říše.

Spisovatel Dejan Lucič mluví o Chazarech:

90% dnešních Židů jsou původem Chazaři. Jsou z Turko-Mongolského kmene, který v polovině 8. století konvertoval na judaismus. Když se jejich impérium v ​​desátém století rozpadlo, usadili se napříč Ruskem a Evropou a později i na Americkém kontinentu. Chazaři jsou konvertiti a nemají vůbec žádné semitské předky. Semitští Židé pocházejí z Palestiny a tvoří 7 – 10 % světového Židovstva.

Amschel měl pět synů, které rozmístil napříč Evropou. Salomon šel do Vídně, Carl do Neapole, Nathan do Londýna, James do Paříže a pátý syn, Amschel, zůstal ve Frankfurtu. Za méně než dvě stě let si synové a jejich potomci zcela podmanili Západ. Tak byly položeny základy „Pax Judaica“. Hlava rodiny je Anglo-Francouzský rothschildovský tým, vedený Nathanem, synem Jacoba Rothschilda. Anglická skupina je vedena starým Edmundem, Evelynem a mladým Nathanem a francouzská zase Davidem a Eduardem.

Angličtí Rothschildovi

Anglická větev Rothschildů byla založena Nathanem Meyerem, třetím synem Amshela. Během 19. a 20. století byla mezi Britskou korunou a touto rodinou vytvořena aliance, takže moderní historie Británie je neoddělitelně svázána s Chazarskou dynastií. Dnes je triumvirát Chazarov tvořen výše zmíněným Evelynem, Edmundem a Nathanem.

Edmund Rothschild (1916)

Svou kariéru postavil na prosazování Britsko-Chazarských zájmů v poválečném Japonsku. Ve spolupráci s Winstonem Churchilem založil BRINCO Corporation (British Newfoundland Development Corporation) v Kanadě. Edmundova dcera Catherine je provdaná za Marcuse Egiuse, prezidenta celosvětové finanční skupiny „Barclay’s“ (po odkoupení ABN-AMRO, nizozemské bankovní skupiny, se tyto dvě Rothschildovské skupiny spojily do jedné). Marcus je také v čele BBC Corporation.

Evelyn Rothschild (1931)

Po sjednocení Anglických a Francouzských Rothschildovských finančních a bankovních skupin a jeho ústupu z vedoucích pozic v nich, zůstal Evelyn hlavou obrovské investiční banky z Londýna NM Rothschild & Sons. Evelyn také kontroluje tisk (the Economist, the Daily Telegraph…).

Vytvořil Asociaci pro studie historie bankovnictví a finančnictví, která sídlí ve Frankfurtu. Vlastní mezinárodní korporaci De Biers, jednu z vedoucích v oblasti těžby, broušení a distribuce diamantů.

Společně se svou ženou Lynn Forester kontroluje „First Mark Communications International LLC“ a „Field Fresh Foods“ s indickou rodinou Mittal, která ve skutečnosti slouží jako zástupce Rothschildovských zájmů a kapitálu (velká skupina „Bharti“).

Evelynoví hlavní agenti v oblasti politiky jsou Soros, Norman Lamont, Peter Mandelson (Chazar), Oliver Letwin (Chazar) a Vernon Jordan. Lamont má vliv v Konzervativní straně a také na potenciálního premiéra Michaela Howarda (Chazara). Howard byl ministrem financí ve vládě Margaret Thatcherové. Zúčastnil se regionálních konferencí společně se Stjepanem Mesičem (Chorvatsko) a Borisem Tadičem (Srbsko). Peter Mandelson je současným komisařem Velké Británie v Evropské unii a má blízko k Labouristické straně a Tonymu Blairovi.

Na druhé straně, Vernon Jordan (Lazard Bank) má velký vliv v Demokratické straně v USA (působil jako poradce Billa Clintona a vedl kampaň Johna Carreyho v roce 2004). Evelynova žena Lynn financovala prezidentskou kampaň Billa Clintona a je také blízkou přítelkyní Hillary Clintonové.

Evelyn má také velmi blízko k vévodovi z Yorku, Princi Edwardovi (synovi královny Elizabeth), což odhaluje jen část dlouhodobého spojení mezi Britskou královskou dynastií a rodinou Rothschildů.

Nathan Phipil Rothschild (1971)

Mladý Nathan je synem Jacoba Rothschilda, po kterém zdědil nespočet manažerů, agentů a vliv nad důležitými politickými, ekonomickými, mediálními a vojenskými institucí po celém světě, dokonce i včetně archeologického naleziště v Butrintu v Albánii.

Společnosti a korporace „RIT Capital“, „Atticus Capital“, „JNR Limited“, „NM Rothschild“, „Vanco“, „Trigranit“, „British Petroleum“ a Rio Tinto jsou jen částí zdrojů, které má nový král k dispozici ve své výpravě na východ. Aby toho dosáhl, má ve službách nejen západní nomenklaturu v EU, NATO a Velké Británii, ale i četných finančních a politických agentů po celé Evropě a Asii (Soros, Berezovsky, Djukanovič, Mittalovci…).

Francouzští Rothschildovi

Francouzská dynastie Rothschildů, založená Jamesem Meyerem, kryje záda Britskému triumvirátu. Francouzské Rothschildové představují David Rene a Eduard Rothschildovi, synové Guya Rothschilda (1909-2007).

David Rene Rothschild (1942)

David je hlavou NM Rothschild group, která je rozdělena mezi anglické a francouzské Rothschildovce. Také je hlavou „Rothschild & Cie Banque“ , vlivné investiční banky v Západní Evropě.

Eduard Rothschild (1957)

Davidův nevlastní bratr Eduard je také členem investiční banky. Navíc kontroluje významné francouzské noviny „Liberation“. Je v čele „Imerys“, hutní společnosti, kterou vlastní Rothschildovi už od roku 1880.

Rothschildovci v Srbsku

V Srbsku postupoval nový král několika cestami, snažíce se tak ovládnout těžební plochy, výrobu energie, potravinový průmysl, média… První cesta je již nějakou dobu přidělena George Sorosovi, který představuje rozhodující páku expanze Rothschildů směrem na východ a prvního emisaře pro Nathana Rothschil .

George Soros a jeho spojení s Rothschildovými

Soros je maďarský Žid (Chazar), narozený v Budapešti v roce 1930 jako György Schwartz (v roce 1936 si jeho rodiče změnili jméno na Sorosz). Vzdělání dostal v Londýně a v roce 1950 odešel do USA. Významnou roli v jeho životě sehrál slavný Chazar Carl Popper, který schvaloval Sorosovy projekty a byl jeho Guru.

Po celém světě je tato šedá eminence představována jako „Robin Hood počítačové éry“, protože zdánlivě bere peníze z bohatých zemí a přes jeho nadace je velkoryse dává Východní Evropě a Rusku.

Tímto způsobem zavádí „demokracii“ a „občanskou společnost“ v zemích, které trpěly a byly vyčerpány v dobách komunismu, právě toho komunismu, který byl těmto zemím vnucen právě Rothschildovými.

Svou kariéru vybudoval na finančních spekulacích po celém světě, hlavně díky své skupině investičních fondů zvaných „Quantum Fund“, jehož manažeři a zároveň i jeho agenti jsou Italští a Švýcarští finančníci.

Propojení mezi Sorosem a Rothschildovými se děje prostřednictvím sítě důvěrníků, kteří sedí v administrativních výborech fondů, trustů, společností a bank. Jedním z těchto lidí byl jistý Richard Katz (také Chazar), člen výboru „Quantum Fund“. Zároveň byl hlavou „Rothschild Italia SpA“ a členem výboru komerční banky „NM Rothschild & Sons“ v Londýně. Další důležitý hráč je Nils O. Taube, také člen Quantum Fund a partner investiční skupiny „St. James Place Capital“, který nyní patří Nathanielu Rothschildovi.
Jejich propojení je uskutečňováno prostřednictvím Societe Generale Bank a jejího manažera Michaela Cicurela, který je předsedou managementu Edmunda Rothschilda a členem rady Rothschild & Cie Banque. Dalším častým Sorosovým partnerem byl James Goldsmith (Chazar), příbuzný dynastie Rothschildů.

Sorosova síť v Srbsku

V Srbsku tato šedá eminence připravuje půdu pro Nathaniela Rothschilda a je důležitým tvůrcem politického, právního, ekonomického, kulturního a mediálního obrazu srbské společnosti. Na cestě k dosažení tohoto cíle usiluje o vyštvání Srbské ortodoxní církve, Srbského jazyka, Cirilické abecedy, Srbské historie, nacionalismu…. Síť svého vlivu rozhodil v 90. letech prostřednictvím „Open Society Fund“, „Humanitarian Rights Fund“, „Helsinského výboru“, „Bělehradského kruhu“, „Evropského hnutí“, „Centra protiválečné akce“, „NUNS“, „ANEM“ , „OTPOR“….

V současnosti jsou všechny vedoucí nevládní organizace filiálkami Rothschildů, pověřené nejen získáním největšího politického vlivu, ale i psychologickým formováním národa. Neustálým svalováním viny na Srby, obviňováním z genocidy, zločineckého smýšlení a kolektivní viny, se tyto tajemné organizace zaměřují na vytváření pocitů strachu a viny.

Předpokládá se, že tyto pocity se zhmotňují do lhostejnosti k zemi, opouštění své země nebo jinými slovy do kolonizace. Děje se to také formou liberalismu, který je silně podporován, aby zapustil své metastázy ve státních institucích, rodině, národě, tradici, kultuře, a tak zajistil čistý průchod pro impérium Rothschildů.

Kromě výše zmíněných organizací jsou v tomto útoku velmi aktivními účastníky “Yucom”, Bělehradské centrum pro lidská práva, Civilní iniciativa, Centrum pro kulturní dekontaminaci, Ženy v černém a Mládežnická iniciativa. Zastánci této protisrbské hysterie jsou Sonja Biserko, Nataša Kandič, Vuco, Borka Pavicevič (manželka právníka Nikolu Baroviče), Miljenko Dereta, Vojin Dimitrijevič, Srdja Popovič, Mirko Djordjevič a noviny, Biljana Srbljanovič, ostatní neznámí Sorosoví jezdci. Soros také podstrkuje antisemitismus, který je pak připsán „xenofobické srbské společnosti“. Řídí to Filip David, Jovan Byford, Laszlo Sekel a další. Různé „incidenty“, výstražné dopisy, znesvěcení památníků, nebo grafity, jsou všechno součástí tohoto plánu. Neměli bychom opomenout skutečnost, že Fond Otevřené Společnosti (finančně i ideologicky) podporuje organizace bránící práva homosexuálů. (Labris, Queeria, Gay Serbia…).

Marketingovou, mediální a logistickou podporu tomuto podvratnému projektu zajišťují „nezávislá“ média jako B92, Studio B, TV Pink, TV Panonija, ANEM (televizní stanice Devič, RTV Globus, RTV M+, RTV Kraljevo, RTV Nisava, RTV Pancevo, RTV Spektar, RTV Trstenik a rádiové stanice Rádio 021, Bum 93, Rádio Sombor, Rádio Index, Rádio Subotica, Rádio Pirot, Rádio Ozon), rádio „Svobodná Evropa“…. Kabelová televizní síť SBB a satelitní televize TOTAL TV, které expandují, jsou také vlastněny Sorosem. Produkční společnosti VIN a PG Network jen přispívají k informační jednostrannosti. Mediální centrum poskytuje dodatečnou publicitu takzvanému NGO sektoru.

Kromě elektronických médií můžeme k Sorosovu seznamu zahrnout i noviny a časopisy Danas, Vreme, Evropa, Republika, asociaci nezávislých místních médií „Local Press“ (noviny Pancevač, Kikindske, Vranjské novine, Naše řeč aj.), nakladatelství Samizdat, Dan graf, Stubovi culture, Fabrika knjiga, Klio, Aleksandrija pres, knižní vydavatelství Bookbridge, Beopolis…. Kontroluje také informační agenturu Sense a dvě hlavní informační agentury v Srbsku – Beta a Fonet. Zároveň jsou tyto agentury pobočkami AP (Associated Press) a Reuters, kterou Rothschildovi vlastní už od 19. století. Soros rovněž infiltroval kulturní a vzdělávání instituce, divadla, Národní knihovnu, Historické archivy a SANU (Srbskou akademii umění a věd). Po svém boku shromáždil rozsáhlou skupinu herců, režisérů, dramatiků, hudebníků, spisovatelů, vědců, analytiků a bývalých diplomatů, kteří mu asistují při získávání více a více následovníků.

Dva Goranové – Markovič (jehož mentorem je Bernard Levi, velký přítel Bernarda Coushnera) a Paskaljevič, satanizují Srby na filmových festivalech. Také bychom se měli zmínit o dalších Sorosových vzdělávacích organizacích: Union University, Alternativní akademická vzdělávací síť (AAOM), Bělehradská otevřená škola, Centrum pro ženské studie (která se oddělila od feministické skupiny „Žena a společnost“). Tyto regrutují budoucí Sorosovy přisluhovače. Centrum pro zlepšování právních studií – Human rights watch (HRW) je také přítomno. CESID a všechny ostatní hlasovací organizace jsou ve stejném táboře.

Kromě „nevládního sektoru“ se Soros zapojil i do financí, kontrolujíc je přes různé „experty“ (G17+) kteří jsou financováni z fondu „Otevřené Společnosti“.

Přitom musíme poukázat na skutečnost, že Soros vlastní akcie v bance Societe Generale, která zabírá významný podíl finančního trhu. Haagský tribunál je také financován ze Sorosových fondů.

Nejaktivnějším ze Sorosových zástupců v politickém životě v Srbsku (samozřejmě nehledě na nevládní systém a G17+) je koalice shromážděná kolem LDP a Cedomira Jovanoviče, která byla nejdražší Rothschildovou investicí v posledních parlamentních volbách. Společně s hosty radiošou Pescanik (Rádio B92) vyjadřuje tato protisrbská skupina myšlenky Nathaniela Rothschilda nejbrutálnější a nejhlasitější. Hlásná trouba této zhoubné skupiny je Latinka Perovič, zakladatelka moderního srbského liberalismu.

Třeba říci, že Soros rozšiřuje svůj vliv i prostřednictvím Demokratické strany. Nejlepším příkladem je zvolení Olivera Duliče, jednoho z kádrů Sonji Lihtové prezidentem Srbského parlamentu.

Jaké jsou zájmy Rothschildů v Kosmetu a Vojvodině?

Důležité Rothschildovské společnosti v tomto regionu jsou Carlyle Group a International Crisis Group, které, vedené Sorosem, roky vedly kampaň za nezávislé Kosovo. Kromě Sorose je skupina financována i Rupertem Murdochem (Sky), Goldmanem Sacksem, JP Morganem a jinými. Členové této skupiny jsou nebo byli Marti Ahtisari, James Lion, Morton Abramovich, Louise Arbour, Bzezinský, Wesley Clark, Michail Chodorkovsky, Thorvald Stoltenberg…..
Členové se změnili, ne však protisrbská politika.

Marti Ahtisari, jeden z představitelů Rothschildů

Nezávislé Kosovo je také v zájmu Rothschildů, neboť je to „Srbský Kuvajt“ s obrovskými zásobami olova, zinku, zlata, uhlí…. Od okupace Kosova a Metohie (Kosmet) investoval Soros spoustu peněz a úsilí, aby udržel Třepku pro Rothschildovce. Důležitým článkem v řetězu je Agron Dida, náměstek ministra energetiky a těžby v Kosovské vládě, který byl zvolen do tohoto úřadu poté, co byl členem KFOS (jedné ze Sorosových organizací). Nezávislost Kosova je rozhodující pro zájmy Rothschildovských těžebních a metalurgických společností, protože jim to otevře cestu k ukradení minerálního bohatství a energetických zdrojů, které jsou ve světě v nedostatku.

Mezitím společnost Alferon koupila hutní továrnu Feronikl, která vlastní několik dolů. Alferon je vlastněna třemi podnikateli z Kazachstánu (Rothschildovští magnáti, jeden z nich je Alexander Maškevič, rovněž Chazar) a je součástí ENRC (Eurasian Natural Resources Corporation).

Kazašský prezident Nursultan Nazarbajev (vlevo) s Alexandrem Maškevičem

Hlavou ENRC a Alferonu je Johannes Sittard, jeden z Rothschildových agentů a až donedávna pravou rukou Lakshmi Mittala (také jeden z Rothschildových investorů). Mittal investoval 100 milionů dolarů do rozvoje společnosti. Nehledě od Alferonu, v Kosovu je přítomna i společnost Global Steel (vlastněná Pramodem Mittalem) a to prostřednictvím své Bulharské pobočky Kremikovici, kterou získala v roce 2005. Tato společnost koupila továrnu Lamkos (vyrábí pozinkovanou ocel) ve Vucitrnu. Měli bychom se také zmínit, že tato společnost koupila i slévárnu Lemind v Leskovači a vyhne Zastava v Kragujevači.

Ve stejné době rozšiřoval Soros svůj vliv prostřednictvím Kosovského fondu pro Otevřenou společnost (KFOS) a ostatních poboček, financováním médií (Koha ditore) a politiků (Veton Suroi). Článkem téhož řetězu je Ekrem Luka, který se ujal pivovaru v Peci. Prostřednictvím sítě Balkan Human Rights Network koordinuje práci dalších nevládních větví.

Zajistil také privilegia pro Alcatel, mobilního operátora působícího v Kosovu, který nepřímo kontroluje přes Globalstar LP

Kromě své obětavé práce na ukradení Kosova a Metochie, Soros a International Crisis Group začínají obracet svou pozornost směrem k Vojvodině. Ve spolupráci s vládou této provincie se snaží přesvědčit představitele Vojvodiny sednout si za jeden stůl s Chorvatskem, Maďarskem a Rumunskem, z nichž všichni jsou Rothschildovy prostředníci. S tímto záměrem vytvářejí „Projekt Dunaj“, podporovaný Německem a Rakouskem. Podle této myšlenky by měla být Vojvodina vnucena do konfederace zemí v povodí Dunaje jako „Evropský region“. Není to tak dávno, co Německý velvyslanec Zobel (Chazar) obrátil na toto pozornost, nepochybně záměrně. Projekt je prováděn přes skupování zemědělských sdružení, cukrových rafinérií, mlékáren, ropných rafinérií, bank…. Zemědělské usedlosti jsou ve zvyšující se míře skupovány Chorvaty, kteří skoupili již několik významných potravinářských společností. Agrokor koupil Dijamant od Zrenjaninu a Frika. Nekse Group koupila Polet IGK, Strazilovo a vlastní akcie ve společnosti Toza Markovič, na výrobu konstrukčních materiálů (také vlastní továrnu Jelen Do na výrobu vápna a kamene). Somboled byl také koupen.

Na druhé straně, Rakousko i Německo umisťují své společnosti v této provincii. Německá společnost Nordzucker skoupila cukrovary po celé Vojvodině. Společně s MG Commerce založili společnost Sunoko a tímto způsobem se přepracovali k vlastnictví desítek tisíc akrů půdy. Stada koupila Hemofarm. VAC koupila Dnevnik z Nového Sadu. Rakouská Erste Bank si Nový Sad zvolila za své sídlo. Bankovní skupina OTC a Metals bank učinily totéž. Tyto věci souvisí se stále větším průnikem maďarských společností do Srbska a regionu, stejně jako vzrůstající vliv Maďarské vlády. Oba tyto jevy jsou podporovány Nathanielem Rothschildem.

Také bychom měli zmínit, že Srbové mají v Rakousku garantovaný statut národnostní menšiny. To proto, že toto bude statut Srbů v příští konfederaci, která bude představovat uskutečnění projektu Alpe-Adria – ztělesnění Habsburského státu.

Investiční fondy

Druhá linie postupu Nathaniela Rothschilda v Srbsku se zabývá investičními fondy z Panenských ostrovů a jiných exotických ostrovů, které jak se zdá, vlastní „Rusští židé“ (ve skutečnosti Chazari). Nejdůležitějším z nich je Salford z Panenských ostrovů, za nímž stojí Boris Berezovski (Chazar) a Rothschildovský kapitál. Fond byl založen v Londýně v roce 2001 a dnes vlastní téměř celý mlékárenský průmysl v Srbsku (Imlek, Novi Sad Dairy, Subotica Dairy, Impaz, Zemun), Bambi concern, Knjaz Milos….

Boris Berezovsky, Rothschildův agent, který řídí Putinovo svržení

Zakladatelem tohoto fondu je Eugene Geffy, Chazar z Ruska, který svou kariéru vybudoval v ruské bance Alfa, napojené na Borise Berezovského a Friedmana. Jeden z členů výboru Salfordu je lord Tim Bell, bývalý poradce Margaret Thatcherové, který má blízko k Berezovskému, Rupertu Murdochovi, Viktoru Juščenkovi a také měl dobré vztahy s Jelcinem. Prezidentem tohoto fondu je Klaus Mangel, který byl partnerem Berezovského při prodeji automobilů Mercedes v Rusku.

Kromě Salfordu, investiční fond Ashmore také posiluje své pozice. V nedávné době převzal Carnex od Midland Resources. Ashmore je kontrolován Rothschildovým Atticusem. Jmenovitě, je Ashmore vlastněný Michaelem Bensonem, bývalým členem Amvescapu, společnosti, kde je uložen kapitál Atticusu.

Midland Resources je třetím důležitým investičním fondem, vedeným Alexandrem Schneiderem a Eduardem Sifrinem (oba Chazari!). Midland group vlastní hotely Park a Kasina (nejstarší hotel v Bělehradě) a přístav Pancevo.

Královský zevnějšek

Třetí linii kolonizace zastávají společnosti na poli stavebním, těžebním, metalurgickém, finančním, bankovním a vydavatelském, z nichž většina je přímo spojena s mladým Rothschildem. Jedna z nich, a zároveň nejaktivnější společnost v regionu, je Trigranit, která má sídlo v Budapešti a která se v minulých letech rozrostla na regionálního giganta a lídra velkých investičních projektů.

Trigranit vytvořil řadu obchodních a finančních center v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku, Slovinsku, Rumunsku, Bulharsku…. V Chorvatsku se chystá postavit sportovní halu s 20 000 místy a prostory pro kanceláře. V Srbsku by měl Trigranit stavět železniční stanici “Prokop” (stavba ještě nebyla započata).

Větve společnosti Rio Tinto (jedna z největších těžebních společností na světě) byla udělena výsada na využívání borové rudy (kterou lze stále nalézt pouze v Číně a Turecku) v okolních oblastech Baljevacu, nedaleko řeky Ibar. Přítomny jsou i jiné těžařské společnosti – Glenkor, kterou Rothschild kontroluje přes svého agenta Marka Richa (Chazara) a Phelps Dodge, kde je uložen kapitál Atticusu. (Atticus je investiční fond Rothschildů). Tyto dvě společnosti vykazují snahy o získání zbývajících těžebních oblastí. Společnost Magnohrom z Kraljeva byla koupena prostřednictvím indické společnosti Mittal. Mimochodem, rodina Mittalových je již dlouhou dobu zástupcem dynastie Rothschildů. Wilbur Ross, dlouholetý bankéř Rothschildů, zastává manažerskou pozici v Mittale. Kromě společnosti Mittal kontrolují Rothschildovi a Mittalovi potravinářskou společnost Field Fresh Foods, která produkuje a vyváží jídlo z Indie.

Bankovní a finanční sektory jsou také ovládány dynastií. Přední banky jako například. Banca Intesa, Credit Agricole, Unicredit Group. Societe General jsou kontrolovány Rothschildovými.

Nástrojem zajišťujícím kontrolu je Antoine Bernheim (Chazar), hlava Delta Generali group. Řecké banky Piraeus a Laiki jsou pod kontrolou finanční skupiny Marfin, ve které je kapitál Rothschildů. Chazar Shandor Chanyi, jeden ze spoluvlastníků Trigranitu, umožňuje Rothschildům rozšiřovat své operace na poli bankovnictví prostřednictvím jeho OTP group. OTP koupila tři srbské banky: Kula, Nis a Zepter. Banku Metals z Nového Sadu koupil Rothschildův investiční fond JNR Limited ( Jacob a N athaniel R othschild). Mladý Rothschild kontroluje i Maďarskou ropnou společnost MOL, také prostřednictvím Chanyiho. MOL je na srbském trhu přítomen od roku 2005 a je vážným kandidátem na podíl v privatizaci ropného průmyslu. Také je třeba zmínit, že NM Rothschild je finančním poradcem NLB Continental, bankovní skupiny ze Slovinska.

Rothschildovi se rovněž podíleli i na privatizaci Mobtelu. Prostřednictvím Slovinské společnosti „Mladinska knjiga“, která je součástí „Readers digest“, americké společnosti, jejíž část byla nedávno koupena Rothschildovými, jsou přítomni ve vydavatelském průmyslu.

Rothschildovi v Černé hoře, Srbské republice, Bosenské federaci, Chorvatsku a Makedonii.

Černá Hora, země Rothschildů

Příchod Rothschildovské delegace krátce po referendu (které bylo uskutečněno právě samotnými Rothschildovci) znamenalo označení jedné z nejstarších srbských zemí přívlastkem „kolonizovaná“. Jacob a Nathaniel Rothschild takto získali další kolonii. Dnes je Černá Hora beze zbytku vlastněna chazarskými společnostmi vedenými Rothschildovými. Schéma je stejné. Tak jako všude jinde v regionu, kolonizace je prováděna Rothschildovými. Vedle nich jsou „Ruscí“ obchodníci, Soros…atd.
K přivlastnění jsou zde přístavy, přírodní zásoby, metalurgické fabriky, turistický potenciál….

Právě tak jako v Srbsku a jiných zemích regionu, Soros nejprve utkal síť nevládních organizací. CEDEM, Helsinský výbor pro lidská práva, Human Rights Action a Hominem querum jsou jen některé z nich. K tomuto můžeme přidat ještě kontrolovaná média (ANEM), přes která uskutečňoval – úspěšně, jak se ukázalo – protisrbskou kampaň. Ve spolupráci s Evropskými organizacemi a Benátskou komisí (mezi jejímiž členy patří i Vojin Dimitrijevič) aktivně podporoval projekt nezávislosti.

Peter Munk (jeden z Nathanielových manažerů, Chazar) převzal (prostřednictvím OTP) opravárenskou společnost Arsenal v Tivatu, kde se Trigranit chystá stavět velký přístav. Stejná společnost plánuje výstavbu obchodně-finančního centra v Podgorici, Ulcinju, Budvě….
Generální ředitel, Chanyi (banková skupina OTP), obsadil pole bankovnictví prostřednictvím koupě Černohorské Komerční Banky , která pokrývá více než polovinu trhu v Černé hoře. Jejím spojencem je Rothschildová Societe Generale, která převzala banku Podgorica. Skupina NLV koupila Černohorskou banku.

Kromě toho, Rothschildů a Chanyiho MOL se brzy stane strategickým partnerem státní ropné společnosti Montenegro Bonus. Milo Djukanovič, který dal Rothschildovým volnou ruku, byl odměněn manažerskou pozicí v Trigranite, která zřetelně hovoří o roli, kterou hrál v procesu kolonizace. Monet, mobilní operátor, který je částí Deutsche Telekom, je nepřímo kontrolován Rothschildovými!

Důležitou roli v kolonizaci Černé Hory hrál Oleg Deripaska, Chazarský multimilionář z Ruska. Samotný Nathaniel Rothschild se chlubil, že s ním udržuje vynikající vztahy. Jako jedna z Rothschildovských větví, Deripaskova společnost Rusal koupila KAP (Hlinikární Podgorica). Prostřednictvím své pobočky Salamon, převzala bauxitové doly v Niksici. Třeba se zmínit io tom, že Rusal a Glenkor často jednají společně. Rakouská společnost Strabag, ve které má Deripaska velký podíl, koupila společnost Crnagoraput. Turistické komplexy jsou skupovány, stejně jako atraktivní části přímořských oblastí, stavebních pozemků…atd.
Aby zajistili svoji pozici v této kolonii, Rothschildové vytvořili organizaci pro dlouhodobé školní dotace pro studenty z Černé Hory.

Republika Srbska

Do Srbskej republiky, ktorá je pod neustálym tlakom, majúcim za cieľ jej úplné zničenie, prenikli Rothschildovci vďaka Sorosovým nadáciám, korporácii Mittal Steel, Salfordu, atď.
V súlade so svojim dávnym zvykom založil Soros množstvo mimovládnych organizácií s rovnakým cieľom ako v Srbsku (Helsinský výbor pre ľudské práva, Lex International).

Sorosova média jsou seskupena kolem mezinárodní organizace Press Now a Sorosova mediálního centra v Sarajevu. Mezi tyto patří Nezavislé noviny, Alternative Television Banja Luka, Net novinář a další. V oblasti průmyslu koupil Salford mlékárnu v Banja Luka, která je největší v Srbské republice. Společnosti Stabag (Deripaska) byla poskytnuta výsada na výstavbu dálniční sítě.

Společnost Mittal Steel Zenica koupila RZR Ljubija, komplex dolů s velkými zásobami železné rudy. Je třeba také zmínit o skutečnosti, že Ruské státní společnosti Juzuralzoloto a Zarubeznjev jsou zde také přítomny. První ze zmíněných se stala strategickým partnerem těžařské společnosti Sase ve Srebrenici a druhá koupila ropné rafinerie (Modrica a Petrol). Takto bylo zabráněno dalšímu pronikání MOLu a Mittalu

Bosna a Hercegovina

V muslimsko-chorvatské části Bosny je Mittal group lídrem v oblasti těžby a metalurgie. Tato skupina se ujala ocelárny v Zenici, jedné z největších oceláren na Balkáně. Těžební komplex Ljubije v Srbské Republice se stal také součástí Mittalu. Sféra energetiky je vyhrazena pro MOL, který koupil státní ropnou společnost Energopetrol. Investiční fond Borise Berezovského, Salford, ovládl mlékárenský průmysl (Mlekoprodukt – K. Dubice, Campomil – Sarajevo). Očekává se, že mlékárny v Ljubljanu budou také koupeny. Mezi tyto podniky patří i mlékárna v Tuzle. Bankovnímu sektoru a financím dominují Rothschildové banky Unicredit, Intesa….

Od roku 1993 je Soros prostřednictvím své sítě nevládních organizací přítomen ve Federaci. Stejně jako v ostatních zemích, tato síť je nesmírně protisrbsky orientovaná. Někteří ze slavnějších členů Sorosovy Otevřené společnosti jsou Jacob Finci a Ivan Straus (oba Chazari). Kromě Otevřené společnosti můžeme zmínit „Obrazovanje gradi“, Mediální Centrum Sarajeva, Helsinský výbor, Bosenské ženy a další nevládní organizace. Soros rovněž kontroluje následující média: noviny Oslobodjenje, časopis Start, televize HTV Hajat, zpravodajskou agenturu ONASA.

Chorvatsko

Na rozdíl od jiných Balkanských zemí, Chorvatsko bylo okupováno Rothschildovými hlavně z Maďarska, které je základnou pro expanzi Chazarské dynastie.

V Chorvatsku je Soros méně aktivní než v jiných zemích. Trumfem nevládního sektoru je Zarko Puhovski.

Kromě MOLu, který převzal ropnou společnost INA je další důležitou Rothschildovou společností Chorvatského průmyslu Trigranit. Bylo založeno konsorcium Ingra-Trigranit (V čele Ingra je Igor Openheim, Chazar). Konsorcium má vybudovat sportovní arénu v Zagrebu s kapacitou 20 000 míst. Trigranit má také velké plány s Chorvatským pobřežím. T-Mobile je aktivní v oblasti telekomunikací.

Makedonie

Po rozpadu Jugoslávie sdílela tato bývalá republika osud ostatních kolonií v tomto regionu. Jinými slovy, suverenita a nezávislost se vztahují k teritoriu, zatímco ekonomika a zdroje podléhají tiché okupaci a lidem je slibována „lepší budoucnost“ v EU. Zároveň je podporován proalbánský prvek s cílem dokončit projekt Velké Albánie.

Střední část Makedonie je okupována prostřednictvím Mittal Steel Skopje, součástí korporace Mittal, která koupila metalurgický podnik ve Skopje a tak si zajistila nadvládu v regionu. V oblasti bankovnictví, Societe Generale převzala Ohrid Bank.

Na druhé straně Soros otevřeně podporuje Albánské zájmy. Pro tento záměr používá četné organizace – Helsinský Výbor, Centrum pro Multikulturní Porozumění, Asociace pro Demokratickou Iniciativu, všechny ovládané Albánci. Totéž platí pro média. Soros kontroluje televizi „Shutel“, radiostanice Vati a Life….atd. Soros v roce 1994 také obdařil Makedonskou vládu částkou 25 milionů dolarů. Během stejného období dosáhl obrovského vlivu na tehdejšího premiéra a současného prezidenta Makedonie Branka Crvenkovskiho. Crvenkovski otevřeně podporuje plán Martiho Ahtisaariho pro Kosovo.

Soros je prostřednictvím „Stonebridge Communications“, kde vlastní akcie, zapojený do makedonské telefonní společnosti MT. Mimochodem, MT je nepřímo kontrolována Rothschildovými přes „Blackstone Group“, velké finančně-investiční skupiny, která byla založena v roce 1985 jejich agenty Petrem Georgem Petersonem a Stefanem Schwartzmanem (Chazar). Oba si předtím vybudovali svou kariéru v Rothschildovských dceřiných společnostech „Lehman Brothers“ a „Kuhn Loeb Inc.“. Blackstone je hlavním akcionářem „Deutsche Telekom“ (T-Mobile), společnosti, která zahrnuje také maďarskou telefonní společnost Matav – vlastníka Makedonského mobilního operátora MT. „T-Mobile“ je druhý největší mobilní operátor v Makedonii.

Na cestě za svými cíli přinášejí Rothschildovi do hry reformy, změny, šokové terapie, volby, referenda, odtržení, revoluce, občanské války a vojenské intervence…

Národům je nabídnuta „svoboda“, „demokracie“ a dobrovolné otroctví, odplatou za jejich nezávislost a přírodní zdroje!

Alternativou jsou sankce, izolace a bombardování.

Bývalá Jugoslávie byla etapou v tažení Rothschildovského impéria směrem na východ. Geopolitické kombinace opět nebyly Srbům nakloněny.

Naneštěstí, Srbsko stálo v cestě této bestii s přátelskou tváří.

About The Author