Závod o strategické komodity ve 3. světové válce

Air Base 201 je největší a nejdražší základna dronů na světě. Je to nejstrategičtější vojenské aktivum Pentagonu v subsaharské Africe.

Americká armáda vybudovala tuto obrovskou a odlehlou základnu v Nigeru – jedné z nejchudších zemí světa (průměrný roční příjem 631 USD) – poblíž města Agadez uprostřed rozlehlé pouště.

Oficiálně je zde letecká základna 201 pro vojenské operace USA v boji proti „terorismu“ v západní a severní Africe.

Neoficiálně má blokovat ruský a čínský vliv v regionu s obrovskými zásobami strategických komodit.

Naneštěstí pro Washington jsou USA na pokraji ztráty své cenné základny bezpilotních letounů, a tudíž i svého geopolitického vlivu na region bohatý na zdroje.

V červenci 2023 nigerská armáda svrhla svého vůdce, který byl široce považován za loutku USA a Francie, bývalé koloniální mocnosti.

Převrat v Nigeru byl součástí zrychlujícího se trendu. Západní spojenci padají v Africe jako domino, zatímco zástupné války 3. světové války se zahřívají a hlavní mocnosti se snaží zajistit strategické zdroje.

Od roku 2020 vojenské převraty nahradily prozápadní vlády v Burkině Faso, Súdánu, Guineji, Mali, Nigeru, Gabonu a Čadu neutrálními vládami nebo režimy spojenými s Ruskem a Čínou.

V nedávných volbách v Senegalu byl nepopulární vůdce – široce vnímaný jako francouzská loutka – vyhozen, ačkoli francouzští vojáci jsou v zemi zatím stále přítomni.

Níže je geopolitická mapa Afriky, jak ji vidím já.

3. světová válka a strategické komodity

Totální válka mezi největšími světovými mocnostmi, která změnila mezinárodní uspořádání, definovala předchozí světové války.

S příchodem jaderných zbraní však totální válka mezi největšími mocnostmi současnosti – Ruskem, Čínou a USA – znamená jaderný armagedon, kde nejsou vítězové a pouze poražení.

To se může stát, i když si to nikdo nepřeje, ale není to nejpravděpodobnější výsledek.

3. světová válka pravděpodobně nebude přímou kinetickou válkou mezi USA, Ruskem a Čínou.

Místo toho se konflikt bude odehrávat na různých úrovních – zástupné války, ekonomické války, finanční války, kybernetické války, biologické války, popřitelné sabotáže a informační války.

V tomto smyslu je 3. světová válka již v plném proudu, i když si to většina neuvědomuje. Nedávná vlna převratů v Africe je součástí tohoto globálního konfliktu.

Jak to vidím já, 3. světová válka je konfliktem mezi dvěma geopolitickými bloky.

První blok tvoří USA a jejich spojenci, kteří zapřáhli své vozy do unipolárního světového řádu.

Zdráhám se nazývat tento blok „Západ“, protože lidé, kteří jej ovládají, mají hodnoty protikladné k západní civilizaci.

Vhodnější označení by bylo NATO & Friends .

Druhý blok zahrnuje Rusko, Čínu a další země příznivé pro multipolární světový řád.

Říkejme jim BRICS+ , což je zkratka pro Brazílii, Rusko, Indii, Čínu, Jižní Afriku a další země.

BRICS+ není dokonalé označení, ale je to slušná reprezentace zemí nakloněných multipolárnímu světovému řádu.

Některé země rozhodně nespadají do jedné kategorie. Například Egypt je hlavním spojencem USA a členem BRICS+. Tyto země jsem na výše uvedené mapě umístil do samostatné kategorie Nezařazené. Jsou hlavními arénami soutěže pro NATO & Friends a BRICS+.

Stručně řečeno, BRICS+ chce transformovat současný světový řád z unipolárního na multipolární a zajistit si přitom větší místo u stolu.

NATO & Friends chtějí, aby převládl unipolární status quo.

To je 3. světová válka a děje se to právě teď.

Nedávnou vlnu převratů v Africe je třeba vnímat v tomto kontextu.

Niger a uran

Existují pouze dva důvody, proč by se velké zahraniční mocnosti staraly o zbídačený a izolovaný Niger: 1) Letecká základna 201 a 2) Uranový průmysl, ke kterému se dostanu za minutu.

Nedávno americká vláda vyslala delegaci vysokých úředníků na setkání s novou nigerskou vojenskou vládou, která vyjádřila své znepokojení nad potenciálním vztahem Nigeru k Rusku.

Nigerská vojenská vláda nebyla ohromena. Mysleli si, že američtí představitelé mají blahosklonný postoj, když požadovali návrat Nigeru k „demokracii“ a diktovali jim, se kterými zeměmi mohou mít vztahy.

USA dále nedodržely standardní diplomatický protokol, protože Niger nebyl informován o složení delegace, datu jejího příjezdu ani jejím programu.

Krátce po schůzce oznámila nigerská vojenská vláda v národní televizi „s okamžitou platností“ ukončení své dohody o vojenské spolupráci s vládou USA. Prohlásila přítomnost USA za protiústavní a není v zájmu národa.

Poté, co intenzivní jednání nedokázala zajistit americkou přítomnost v zemi, nařídil Pentagon stažení všech vojenských sil z Nigeru.

S nedávným oznámením nemá americká vláda na výběr, než opustit leteckou základnu 201 – pokud nevyhlásí Nigeru válku – a s ní i geopolitický vliv na region a jeho obrovské zásoby strategických komodit.

Pro BRICS+ to bude pravděpodobně velká výhra, protože Niger se více sbližuje s Ruskem a Čínou a povzbuzuje další země, aby udělaly totéž.

Nedávno Rusko dodalo Nigeru 100 vojenských instruktorů a protiletadlových systémů. Je pravděpodobné, že ruská přítomnost poroste.

Niger je jedním z největších producentů uranu na světě.

Dnes je tato zbídačená země zodpovědná za 5 % celosvětové produkce uranu a je klíčová pro evropské dodávky. Analytici odhadují, že 24 % dovozu uranu do Evropské unie pocházelo před převratem z Nigeru.

Vezměte si například Francii. Podle Světové jaderné asociace vyrábí jaderná energie přibližně 70 % elektřiny v zemi.

(Většinu poptávky po uranu tvoří jaderné elektrárny, což je neoddělitelně spojeno s cenou uranu a tržními cykly.)

Analytici odhadují, že dovoz z Nigeru před nedávným převratem představoval přibližně 33 % francouzské potřeby uranu.

Protifrancouzské nálady jsou v Nigeru hluboké kvůli jeho koloniální historii. Je pochybné, že Francie již může být závislá na dodávkách uranu ze země.

To je důvod, proč převrat v Nigeru ohrožuje evropskou energetickou bezpečnost.

Trh s uranem je již napjatý a hledání alternativních dodávek je obtížné. Například uvedení nového uranového dolu online obvykle trvá deset let.

Stručně řečeno, uran má situaci s nejistou nabídkou a rostoucí poptávkou.

Existuje jen jeden způsob, jak se tato situace vyřešit: aby cena uranu stoupla, což je přesně to, co se nedávno stalo, když cena uranu dosáhla 16letého maxima.

Jedním z hlavních investičních důsledků 3. světové války je tahanice o strategické zdroje – jako je uran – zatímco BRICS+ a NATO & Friends závodí o zajištění svých zásob.

Situace v Africe obecně a v Nigeru zvláště je vynikajícím příkladem tohoto trendu.

Stručně řečeno, myslím si, že 3. světová válka způsobí zvýšenou poptávku a nestabilní dodávky. Pravděpodobným výsledkem jsou vyšší ceny.

To je důvod, proč by získání expozice u strategických komodit mohlo být vítězným krokem.

Klíčem k úspěchu je dostat se do nejlepších strategických zásob, než se zrychlí 3. světová válka.

About The Author