Jak zpracovat letní úrodu?

Zavařit či zamrazit? Toť otázka.

Marmelády, kompoty a zavařeniny měla každá babička v malíčku. Jak jinak taky spotřebovat všechno ovoce a zeleninu, které se na zahrádce urodilo? Velkou výhodou konzervování ovoce a zeleniny je to, že přesně víte, odkud pochází a co všechno ve sklenici je. Nemusíte se bát chemických dochucovadel, konzervantů nebo přemrštěného množství cukru. Uvaříte si marmeládu či džem podle své chuti a v zimě budete rádi, když si vytáhnete ze spižírny vlastní výtvory.

zamrazování – vhodné spíš pro bobulové ovoce a měkké peckoviny, ideálně v menších porcích do krabiček od margarínů. Budou se hodit na koláče a dezerty v zimě.  Můžete si zamrazit také kopr, petržel, libeček, pažitku a po zbytek roku si zdobit či vařit s čerstvými bylinkami. Doporučuji pečlivě uložit do vzduchotěsných obalů a sem tam zkontrolovat.

kompotování – spíše pro tvrdší ovoce, které ještě není přezrálé.  U kompotů, nakládaných okurek nebo zeleniny je potřeba pečlivě pohlídat dobu, po kterou zavařujete.

marmelády a přesnídávky – ideální pro přezrálé ovoce a ovoce, kterého máte nadbytek. Marmeláda bude sladší a zpracujete tak i ovoce, kterého máte nadbytek. U marmelád není potřeba pečlivě dodržovat dobu zavařování (sterilizace) v zavařovacím hrnci. Když se v ní ovoce rozvaří, nebude to žádný problém.

zavařování zeleniny – čalamády, nakládané okurky, houby nebo beraní rohy. Skvělý způsob jak zatočit s nadbytkem rajčat, paprik, okurek nebo cuket, ušetřit a uchovat si zeleninu na zimu. 

sušení ovoce a zeleniny – skvělý způsob, jak zpracovat jablka, hrušky, švestky nebo ovoce, které je spíš sušší a ne plné šťávy. Nasušte si také houby. Zatímco dobře udělaná marmeláda vydrží ve sklenici roky, sušené ovoce, zeleninu nebo houby je potřeba pečlivě uložit do vzduchotěsných obalů a sem tam taky zkontrolovat.

Při zavařování ovoce i zeleniny je potřeba pečlivě dbát na čistotu všeho, co se zavařeninami přijde do styku – sklenic, víček, nádobí, stěrek a vařeček i pracovní plochy. Díky tomu se nemusíte bát mikrobů, kteří by mohli zavařeninám škodit. Zavíčkovávání zavařovaček je část přípravy zavařenin, u níž byste měli být obzvlášť pečliví. Důležité totiž je, aby se pod víčkem nedostával do sklenice vzduch, jinak se totiž ovoce zkazilo. Uzavřené sklenice (pokud jste je neplnili již rozvařeným ovocem) vložte do zavařovacího hrnce, zalijte vodou, nastavte teplotu, délku a nechte sterilovat. Na nejvyšší teplotu (95 °C) zavařujte po dobu cca 10 minut brusinky, ostatnímu ovoci nastavte 85 °C a ve sklenicích o objemu 0,4 l zavařujte: angrešt, borůvky, jablka, jahody, maliny, švestky 15 minut; broskve, hrušky, třešně, višně 20 minut a meruňky 25 minut. Pokud jste ovoce naplnili do větších sklenic o objemu 0,7 l, čas zavařování o pět až deset minut prodlužte. 

A co takhle vyzkoušet ovocnou kombinaci? Nebaví vás chuť jednoho ovoce a chcete vyzkoušet ovocný mix? Pochutnáte si třeba na kombinaci ananasu s dýní, rybízu s ostružinami nebo jahod s třešněmi. Do jablečného kompotu zase můžete přidat hrušky a pro výraznější chuť proložit kousky ovoce hřebíčkem a skořicí. Zavařené švestky budou výborné s rozinkami a troškou rumu.